To potvrdila například vyškovská dětská lékařka Pavlína Zemánková. „U nás je očkovaných opravdu jen velmi málo lidí. Musím ale říct, že zájem rodičů o očkování jejich dětí se v současné době zvyšuje. Cena vakcíny pro děti je asi pět set korun," uvedla Zemánková.

Očkovat se naopak nedává třeba Vyškovan Jaroslav Chaloupka. „Boreliózu jsem nikdy neměl. A do lesa nechodím, takže se klíšťové encefalitidy nebojím," podotkl Chaloupka.

Právě tento týden začala být klíšťata po zimní přestávce aktivní. „Jejich sezona totiž začíná v období, kdy i ranní teploty přesáhnou sedm stupňů Celsia," uvedla vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Renata Vaverková.

Začít si dávat pozor by tak neměli jen turisté, kteří zamíří do lesa, ale i návštěvníci městských parků nebo zahrádkáři. „Myslet si, že na klíšťata narazíme pouze na okrajích lesů, kde je jejich domovské přirozené prostředí, by byla chyba. Mají poměrně vysokou schopnost se přemisťovat, a tak se vyskytují třeba i uprostřed měst," upozornila Vaverková.

Klíšťata přenášejí dvě závažné nemoci. „Tou méně nebezpečnou je lymeská borelióza. Ta je bakteriálního původu, a dá se tedy léčit antibiotiky. Počet nakažených se v Jihomoravském kraji pohybuje obvykle mezi čtyřmi až šesti sty," řekla Vaverková.

Výrazně závažnějším onemocněním je však klíšťová encefalitida. „V jejím případě je léčba mnohem náročnější. Onemocnění je totiž virového původu. Antibiotika tak použít nejdou a jiný lék v podstatě není," vysvětlila epidemioložka.

Encefalitidou na jižní Moravě ročně onemocní mezi šedesáti a osmdesáti lidmi. „Na Vyškovsku jsou počty nakažených velmi proměnlivé. Byly roky, kdy jsme evidovali jen jediného nakaženého, ale jindy jsme jich měli třeba deset. Hodně to záleží na celkovém počtu klíšťat," připomněla Vaverková.

Pokud však někdo najde na těle klíště, neznamená to, že je automaticky nakažený některou z nemocí. „Občas probíhá mapování podílu infikovaných klíšťat. Tento podíl se pohybuje podle lokality mezi třemi a pětadvaceti procenty," upřesnila Vaverková.

Lidé tak nemusí po zjištění klíštěte ihned panikařit, zvýšená pozornost je ale na místě. „Lidé by parazita měli vyndat do čtyřiadvaceti až osmačtyřiceti hodin. Nejlepším způsobem je potřít jej jodovou mastí, a následně vyndat," popsala nejlepší způsob zacházení s roztočem lékařka Zemánková.

V případě, že klíště bylo infikováno klíšťovou encefalitidou, na sebe příznaky nedají dlouho čekat. „Obvykle se jedná o bolesti hlavy, závratě nebo zvracení. Nedá se tak říct, že by se nějak zásadně odlišovaly od jiných běžně se vyskytujících chorob. Je proto lepší, pokud člověk v takovém případě ihned navštíví lékaře, i kdyby se nakonec jednalo o jinou nemoc než encefalitidu," upozornila Zemánková.

Naopak příznaky onemocnění lymeskou boreliózou se objeví mnohem později. „První příznaky obvykle přichází po šesti až osmi týdnech. Většinou se jedná o červené skvrny, které někdy mají terčový charakter. Nemusí se přitom nutně nacházet na místě, kde bylo klíště přisáté, ale můžou být i na jiné části těla. Pokud se nemoc podaří odhalit v této ranné fázi, stačí nemocného přeléčit penicilinem," uvedla Zemánková.

Oběma nemocemi se můžou nakazit i domácí mazlíčci. „S těmito případy se setkávám celkem pravidelně. Je proto lepší používat preventivní přípravky. Nejčastější jsou to speciální obojky a takzvané spoty, neboli pipety napuštěné látkou, která klíšťata odpuzuje. Pokud už klíště na domácím mazlíčkovi najdeme, je nejlepší ho odstranit například žabkou na záclony," podotkl vyškovský veterinář Vlastimil Pospíšil.