Sednout na vlak nebo autobus a dojet si pro něco zajímavého ke čtení třeba až do okresního města může být hlavně pro starší obyvatele vesnic Vyškovska problém. Někteří z nich mají to štěstí, že v jejich obci funguje knihovna.

„Už druhým rokem máme knihovnu přestěhovanou v nových prostorách. Pro knihy tak máme víc místa. Zájem čtenářů je velký. Za provoz platíme šedesát tisíc korun ročně a chceme v něm pokračovat,“ uvedl starosta Letonic Miloslav Zachoval.

Zároveň si myslí, že obzvlášť děti a starší lidé tak mají mnohdy jedinou šanci půjčit si knihy. „Do většího města si nepojedou,“ domnívá se starosta.

Vedení některých obcí si zase uvědomuje význam knihoven pro kulturní život a snaží se je obnovit. Například Dobročkovice neměly vlastní celých deset let. „Chystáme se otevřít miniknihovnu na obecním úřadě. Knihy budou především pro starší. Mladší lidé mohou jet jinam,“ naznačila místostarostka Karla Tynklová.

O zavedení knihovny uvažují také v Rybníčku. „Pro obec s dvě stě šedesáti obyvateli je však její zřízení moc drahé. To je asi hlavní problém. Prostory totiž máme,“ řekla starostka Rybníčku Milena Uhlířová.

Ta považuje knihovnu za důležitou. „Především pro děti. Starší lidé si zatím knihy půjčují mezi sebou,“ uvedla starostka.

Význam knihoven zdůrazňuje také sociolog Pavel Klvač. „Pro mě osobně je důležité, aby si obce ponechaly nějaké prostory, kde se mohou lidé scházet. Tedy aby vesnice měly veřejně kulturní neziskový prostor,“ řekl sociolog.

Zatímco knihovny v některých obcích Vyškovska vzkvétají, nad černčínskou se vznáší otazník. Bučovická radnice, pod kterou Černčín spadá, totiž plánuje prodej budovy bývalé školy. Právě tam dnes knihovna sídlí. Zda to znamená pro její existenci ohrožení, ještě není jasné.

„Nevíme, jestli objekt někdo koupí. Nechci proto teď mluvit o jejím osudu,“ prohlásila bučovická starostka Šárka Šilerová.