Zájem o očkování teprve vzroste, odhadují lékaři
Brno - Přestože jižní Moravu zasáhla epidemie žloutenky, očkování stále nejvíc vyžadují lidé zaměstnaní v sociálních službách nebo cestovatelé, kteří jsou nejohroženější skupina. Vakcíny v Brně nabízí praktičtí lékaři, čtyři ambulance pro očkování do zahraničí, zdravotní ústav v Gorkého ulici nebo třeba očkovací centrum Avenier. „Cena vakcíny je u nás kolem tisíce korun, často na ni přispívají pojišťovny," sdělila moravská garantka centra Avenier Hana Ševčíková.
Zvýšený zájem o očkování v souvislosti s epidemií zatím lékaři v Brně nezaznamenali. „Ze zkušeností po epidemii v roce 2008 předpokládám, že se teprve zvedne," podotkla Ševčíková.
To potvrzuje praktický lékař Vladimír Strakrle. „Zájemců o očkování máme přibližně stejně jako po celý rok," uvedl.


Kdy je nejvhodnější období pro očkování?

Vakcínu nabízíme celoročně. Očkovat se můžou děti už od jednoho roku. Při preventivních prohlídkách o tom informujeme všechny rodiče, ale konečné rozhodnutí zvažují sami.

Jak dlouho protilátky vydrží v těle?

Vakcína má dvě dávky. Dva týdny po první aplikaci se v těle vytvoří protilátky a za šest až dvanáct měsíců se potvrzují druhou dávkou. Pak může být obranyschopnost očkovaného zajištěná až dvacet let dopředu. Existují i výjimky, které si nevytvoří protilátek dostatek, ale jsou ojedinělé.

Má smysl se nechat očkovat, když už epidemie vypukne?

Vakcína má smysl vždycky. Blízké nakaženého je možné očkovat i v inkubační době. Naočkovaní lidé jsou už po dvou týdnech schopní infekci čelit, když se s ní setkají, a pokud sami neonemocní, nemůžou nemoc ani dál přenášet.

Jak lidé očkování snášejí?

Vakcína je šetrná. Zatím jsme žádnou výraznou vedlejší reakci nezaznamenali, lidé ji snáší velice dobře. Můžou se maximálně cítit trochu unavení.

Jaký je v období rozšíření infekce zájem o očkování?

Od té doby, co z médií lidé slyší zprávy o vzniku epidemie, je jejich zájem o očkování větší.

Je nějaký další způsob, jak se nákaze vyhýbat?

Pokud člověk není v ohroženém kolektivu, stačí mu dodržovat i základní hygienu. Nad rámec toho musí lidé pečlivě mýt třeba ovoce a nepít z jedné lahve, když neví, kdo ji měl před nimi.

Jsou děti k nákaze náchylnější než dospělí?

Neřekla bych, že to závisí na věku. Spíš na imunitě jedince a riziku, kterému je vystavený. U batolat je nebezpečné, že všechno, co najdou, dávají do pusy. Dospívající se zase často shlukují do skupin a zanedbávají hygienické návyky.

KOMPLETNÍ TÉMA O ŽLOUTENCE NAJDETE VE ČTVRTEČNÍM TIŠTĚNÉM DENÍKU ROVNOST