Lidé se bouří proti dodavateli tepla

Jeden bytový dům ve vyškovské čtvrti na Hraničkách přečerpal předběžné náklady, druhý zase ušetřil. Přesto v konečném výsledku oba zaplatili za jednotku tepla dodávanou podnikem Vyteza stejnou částku, a to 605 korun. Zatímco první na tomto systému vydělal, druhý je přesvědčený, že přišel o dobrých sto dvacet tisíc korun. Společenství vlastníků jednotek domu Na Hraničkách 499/68 považuje systém, který zprůměrovává všechna odběrní místa za nespravedlivý. Odporuje prý dohodě.

„Ve smlouvě je uvedeno, že cenové údaje se vztahují ke konkrétním odběrným místům. Jenže Vyteza uvádí průměr za celý Vyškov. S průměrováním nesouhlasíme, chceme vyúčtování podle jednotlivých kotelen, a to nám podnik odmítá dodávat,“ řekl Radoslav Mrňka, člen společenství, který za to, aby on i jeho sousedé platili jenom tolik, kolik skutečně protopí, bojuje už pět let. Mluví za obyvatele šestatřiceti bytů, kteří opakovaně protestují proti neustálému zdražování.

Jenže ředitel podniku Vyteza tvrdí, že jde jenom o velké nedorozumění. „Lidé platí jen to, co odebrali. K fakturám přidáváme i podklady s hodnotami naměřenými v jednotlivých domech,“ uvedl ředitel Vytezy Michal Koutník. Tomu se Mrňka jenom smutně pousmál. „Proč tedy dva různé domy, z nichž jeden nedočerpal sedmadvacet procent a druhý přečerpal osm procent platí stejnou částku?,“ ptá se Mrňka.

Jenže Koutník si myslí, že jde o důsledek nepochopení, jak se cena tepla vypočítává. Podle jeho slov podnik pracuje vždy třináct měsíců s předběžnými hodnotami, aby měl podklad pro vyúčtování. Teprve ze skutečně naměřených nákladů udělají výslednou kalkulaci. Na cenách se také odráží cena plynu. „V průběhu roku vzrostla cena plynu o padesát procent. Pokud srovnáme náklady na palivo mezi roky dva tisíce sedm a dva tisíce osm, tak vzrostly o jednatřicet procent, kdežto výsledná cena jen o jednadvacet procent,“ dodal Koutník.

S takovou odpovědí se společenství nesmíří. Jeho zástupce Mrňka chce mít přehled o tom, jak s penězi podnik hospodaří. Po několika neúspěšných pokusech se mu podařilo získat slib, že se může zúčastnit jednání dozorčí rady. „Město nemá moc chuti se tomuto tématu věnovat. Vždyť Vyteza je městským podnikem. Připadáme si jako rukojmí města,“ postěžoval si muž. Nakonec před několika dny alespoň částečně u starosty Petra Hájka uspěl. „Navrhl jsem, že by se mohl zúčastnit jednání dozorčí rady, která má nejlepší informace. Pokusím se to domluvit s předsedkyní rady,“ slíbil Hájek.

Dohadování obyvatel Hraniček s podnikem Vyteza, tehdy ještě pod názvem Bytové hospodářství, začal v roce 2005. Tehdy klienti neobdrželi poprvé kalkulaci ceny tepla, která by jasně zdůvodňovala navýšení ceny. A ceny nadále rostly. Koutník měl jediné vysvětlení. Zdražil plyn, a tak zákonitě musí zdražit i teplo. Zároveň také trvá na tom, že zákon dodavateli tepla neukládá kalkulaci předkládat.

Společenství vlastníků má za sebou několik jednání na radnici, se senátorem, poradu předsedů samospráv obytných družstevních domů s Koutníkem a řadu dalších pokusů o dohodu. Pokud nedojde k žádnému posunu, jsou připravení do budoucna zbudovat vlastní kotelnu.

„Vychází nám, že bychom za rok měli poloviční úsporu,“ myslí si Mrňka. Potvrzují to i lidé, kteří už mají s vlastní výtopnou zkušenosti. „Investice se nám vrátily do čtyř let. Už první rok jsem ušetřil osm tisíc korun,“ řekl před časem Petr Kusala, který se stará o kotelnu v panelovém domě číslo 23 a 24 na sídlišti Osvobození.