Velmi úspěšná loňská sezona, kdy bylo medu na Vyškovsku dost, se letos asi nezopakuje. Můžou za to nemoci včelstev i suché počasí. Včelaři přesto zatím v odhadech letošní produkce nechtějí být příliš konkrétní, protože počasí prý může ještě leccos změnit. I přesto bude sezona pravděpodobně maximálně průměrná.Počasí tak trápí nejen zemědělce. „Letošní suché počasí způsobilo, že je méně nektaru, takže medu bude určitě méně než loni, kdy byla vynikající sezona," řekl například včelař Miroslav Sedláček z Bučovic.

Produkci a kvalitu medu ovlivňují také rostliny, které v okolí úlů kvetou. „V okolí se pěstuje hlavně řepka, pole tak jsou dost jednotvárná. Řepka je přesto na med dobrá, i když ten má tendenci dost krystalizovat," podotkl vyškovský okresní zdravotní referent Zdeněk Nohel.

Přesto je podle něj chybějící pestrost znát. „Na Vyškovsku hodně chybí akátové porosty, které se vyskytují spíše jižněji. Kvůli velkým vzdálenostem tak nemůžeme s včelstvy za akáty kočovat a tím zajistit jinou skladbu medu," dodal Nohel.

Totéž potvrdil také předseda okresní organizace Josef Hartl. „Všude kvete hlavně řepka, chybí jeteloviny, které téměř vymizely, a také slunečnice se vytrácí. To se samozřejmě projevuje na kvalitě medu," řekl Hartl.

On sám řepce příliš nefandí. „Je to vyšlechtěná samosprašná odrůda a včely na ni moc nejdou. Bohužel, porosty řepky jsou pořád nejrozsáhlejší. Na druhou stranu ovocné stromy kvetly letos docela slušně, takže z nich by úroda špatná být nemusela," myslí si Hartl.

Vinu na nižší produkci medu mají letos také nemoci. „Za úhyny včelstev může především varoáza, kterou je ale možné léčit. Například vyřezání trubčího plodu může být dobrým ozdravným prostředkem," řekl včelař Miroslav Sedláček.

Včelí mor, další vážná nemoc, která včelstva doslova decimuje, se však na Vyškovsku téměř nevyskytuje. „Nechali jsme si udělat monitoring jen na náš region, z Jihomoravského kraje jsme na něj dostali dotaci kolem tří set tisíc korun. Nabídli jsme asi sto padesát tub se vzorky včelstev, protože už však bylo příliš pozdě, odborníci jich zkontrolovali jen necelých padesát, ovšem s dobrým výsledkem," podotkl předseda okresní organizace Hartl.

Dodal, že při příštím monitoringu již chtějí využít všech sto padesát tub. „Při nákaze jednoho včelstva morem se musí celé včelí společenství spálit, byť by se jednalo například o deset včelstev," zdůraznil nebezpečnost nemoci Hartl.

Krádeže včelstev, které letos zasáhly severní Moravu, se Vyškovsku vyhnuly. „Loni přišel jeden včelař v Tučapech o dvoje včelstva, zloděje bohužel policie nechytila. Okradenému včelaři jsme přesto zajistili dotace jako kompenzaci," dodal Hartl.

Včelaření přitom podle něj není nijak levná záležitost. „Ten, kdo chce v současné době začít pěstovat včely, si musí na vybavení nachystat několik desítek tisíc korun. Například moderní třírámkový medomet z nerezu stojí kolem sedmi tisíc korun. Začínající včelař ale může požádat o dotace," uzavřel Hartl.

V předloňském roce založila včelařská organizace ve Vyškově kroužek. „Zájem o včelařství je nyní velký a jen za loňský rok nám přibylo asi dvanáct nových členů," pochválil vývoj místopředseda okresního svazu včelařů Jaroslav Matuška.