Medu bude letos málo. Včely zdecimovala zima, jsou slabé

Jižní Morava – Na slabá včelstva a očekávanou bídnou snůšku si po tuhé zimě stěžují včelaři z celé jižní Moravy. Situaci ještě může podle některých chovatelů oslovených Deníkem Rovnost zachránit kvetení lip a také snůška lesního medu.

Optimista ale není třeba Jiří Jelínek z Adamova na Blanensku, který včelaří několik desítek let. „Letos bude velice málo medu. Včely začaly létat v březnu, jenže pak se prudce ochladilo a teď jsou velmi zesláblé a navíc v podstatě nemají ani co nosit. Dost toho pomrzlo a odkvetlo,“ posteskl si Jelínek.

Podobně hovořil jeho kolega Miroslav Vaculík. Jeho včely opylují květy na pomezí Hodonínska a Vyškovska. „Zima byla dlouhá, takže včely nejsou dost silné. Navíc se řadě včelařů přes zimu ztratily matky, mně se to stalo u dvou včelstev. Někteří chovatelé mají třetinové až padesátiprocentní ztráty,“ upozornil na situaci v podhůří Chřibů.

Ještě horší stav popisuje René Švancara z Moravského krasu. „U nás všechno pomrzlo a včely se z úlu prakticky nedostaly. Uvidíme, co se situací udělá řepka, která jde teprve do květu,“ uvedl Švancara.

Vysadí další tisíce jeseterů. Do Moravy a Dyje

Podle zdravotního referenta Českého včelařského svazu v Hodoníně Víta Marady jsou včelstva oslabená ze tří důvodů. „Není to jen kvůli nedostatku pylů, ale také chemickým postřikům polních plodin a varoáze, kterou některé včely onemocněly,“ objasnil referent, který včelaří zejména na Hodonínsku a Břeclavsku.

Zároveň připomněl, že v horských oblastech se vyskytla i nosematóza, tedy průjmové onemocnění. Na jeho následky medonosný hmyz hyne. „Včely zimovaly na tmavém medu, který hůř zpracovávají a zůstává z něj hodně nestravitelných zbytků. Protože byla dlouhá zima, tak se nemohly proletět až do konce února. Pokálely se tedy v úlu, kde se pak nosematóza dobře množí,“ přiblížil další obtíže Marada.

Jak informoval svaz, nemoc se objevila ve větší míře v Čechách. „Není nová. Byla tu odjakživa, vyskytl se tu však jiný druh, který pochází ze stejné včely indické jako roztoč Varroa,“ podotkl místopředseda svazu včelařů Miloslav Peroutka.

Kvůli problematické sezoně nyní včelaři zvažují, jestli med zdraží. „Už jsem slyšel, že se má kilogram medu prodávat za 180 až dvě stě korun. Za takové peníze by ho ale ode mě asi nikdo nekoupil. Cenu zvednu nanejvýš o dvacet korun na 150 korun za kilo,“ svěřil se Jelínek.

Podobně to vidí i Marada. „Poctivého medu bude méně. Asi zůstanu na stejné ceně, možná zdražím jednodruhové medy,“ doplnil.

Třeba Vladimír Vaněk z Blanska ale cenu neřeší. „Kupuji kvalitní poctivě stáčený med. Člověk ho má brát od včelařů z oblasti, kde žije. Vůbec mi nevadí, pokud zdraží,“ ujistil Vaněk.