VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ekofarmáři: O místní produkty je zájem. Byznys to ale stále není, spíš koníček

Blanensko, Vyškovsko – Jako průlomový označují ekofarmáři z Blanenska a Vyškovska oslovení Deníkem Rovnost minulý rok. „Lidé konečně oceňují farmářskou práci. To, že jsou výrobky místní, že se na ně mohou přijít podívat, dozvědět se, kdo je dělá a od koho je kupují," shrnula majitelka kozí sýrárny v Drysicích na Vyškovsku Zuzana Moučková.

5.2.2017 1
SDÍLEJ:

Ekofarma. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Martina Hašková

Její slova potvrdil také třeba vlastník Farmy Hranáč v Nemojanech na Vyškovsku Zdeněk Pehal. Loni rozšířil sortiment své ekofarmy o řadu masných produktů.

O lokální výrobky je poptávka i na místních farmářských trzích. „Stále řešíme problém s nedostatkem regionálních potravin, o které lidé velmi stojí," potvrdil provozovatel vyškovských farmářských trhů Robert Landkaš.

Domácí produkty ráda nakupuje třeba Jana Kotoučková z blanenské Veselice. „Rozhodně upřednostňuji regionální výrobce a pěstitele před běžnými obchody," svěřila se žena.

Ekofarmám nejdou na odbyt jen zelenina, ovoce, sýry a maso, ale i zážitky v podobě výletu na koňském hřbetě a pobyt v přírodě. Na tento typ farmaření se zaměřují v Jalovém Dvoře nedaleko Heršpic, kde chovají třeba osly, koně a další domácí zvířata. „Rok od roku sem přichází víc lidí. Pamatuji si na zimy, kdy se tu nikdo neobjevil, tento rok je to už úplně jinak," srovnala počátek farmaření před lety s dneškem provozní farmy Lenka Floriánová.

Narůstá také počet přihlášek na dětské tábory. „Dřív jsme měli problém místa obsadit, dnes se o ně zájemci perou," tvrdila provozní.

Ze začátku není pro ekofarmáře snadné na trhu prorazit. „Co se týče zisků, jsou určitě ze začátku zklamaní. Hlavně proto, že nepozorují strmou vzestupnou křivku, spíš velmi pozvolnou," podotkl ředitel vyškovské hospodářské komory Petr Kostík.

Přesto podle mluvčí ministerstva zemědělství Markéty Ježková počet ekologicky hospodařících zemědělců v Jihomoravském kraji zvolna narůstá.

Začátky byly těžké třeba pro majitele Farmy u Slouků Zdeňka Slouku. „Nebyl to žádný med, ale nyní už spolupracujeme s hodně bioobchody v Brně," řekl muž, jehož ekofarma vznikla z bývalého vepřína na okraji Rájce-Jestřebí na Blanensku.

Kromě pěstování zeleniny a chovu drůbeže se chystá i na prodej telecího masa. „Telata chováme na pastvách, nedáváme jim žádné příkrmy. Proto by o maso mohl být velký zájem," věří Slouka. Přestože poptávka po místních specialitách a službách spjatých s poznáváním přírody neustále roste, ekofarmáři tvrdí, že jejich práce není byznys. „Je to koníček," prohlásila Floriánová.

Pomoci jim mohou státní dotace. Třeba Pehal ale tvrdí, že příspěvek není tak vysoký, aby stál za byrokratické tahanice. „Jde spíš jen o takové bolestné gesto, ale jaké kolem toho všeho mají úředníci podmínky, to je prostě šílené," postěžoval si ekofarmář.

Ekofarmy v regionu
• Ekofarmu ministerstvo zemědělství definuje jako
uzavřenou hospodářskou jednotku zahrnující pozemky, hospodářské budovy, provozní zařízení a hospodářská zvířata sloužící ekologickému zemědělství.
• Ministerstvo zemědělství eviduje pozvolný nárůst počtu ekofarem v regionu. Zatímco v roce 2011 bylo na jižní Moravě registrovaných 303 ekofarem o výměře 16 354 hektarů, v roce 2015 jich bylo už o 12 víc na ploše 17 312 hektarů.
• Na Vyškovsku loni hospodařilo 17 ekofarem, na Blanensku 7.

Odmítám zdražit a vyvážet do Brna, říká ekofarmářka

Drysice /ROZHOVOR/ – Už dva roky prodává domácí sýry. Denně je vyrábí z mléka svých třiceti koz na své farmě v Drysicích na Vyškovsku. „Nejdůležitější je, abych věděla, co prodávám, a hlavně aby sýry vznikaly s láskou," tvrdí dvaatřicetiletá Zuzana Moučková.

Kdy se u vás projevil zájem o zemědělství?

Pocházím z farmářské rodiny. Celé dětství jsem hrabala a sušila seno, a proto jsem si kdysi říkala, že na vesnici nechci žít. Plánovala jsem odejít do města a zbavit se farmy nadobro. Dnes se ale paradoxně celý můj život točí kolem přírody a zdravého jídla.

Plánujete rozšířit výrobu?

Tento rok chci pracovat i s kravským mlékem, protože sýry z něj jsou oblíbenější než kozí. Jsem ale ráda, že aspoň na Vyškovsku jsem lidi kozí sýry jíst naučila.

Chcete se sýry prorazit i za hranice okresu?

Nechci vyvážet do Brna ani do Prahy, chci prodávat tady, doma. A hlavně neplánuji zdražovat, aby produkty zůstaly dostupné místním lidem.

ADÉLA JELÍNKOVÁ

ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Autor: Redakce

5.2.2017 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ještě před několika málo týdny mohli Vyškované obdivovat starou konstrukci stadionu, do měsíce má stát nová.

Zimní stadion: už za měsíc namontují obří konstrukci

Ilustrační foto.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Vyškov odstartoval turistickou sezonu. Děti se vydaly i na pochod osvobození

Vyškov /FOTOGALERIE/ – Soutěž zaměřenou na přírodu Vyškovska, která potrvá do konce září, vyhlásili v sobotu dopoledne zástupci Turistického informačního centra ve Vyškově. Vedení zooparku zase připomnělo, že letos v areálu otevře právě připravovaný pavilon Austrálie s klokany. Vyškov tak už tradičně symbolicky zahájil turistickou sezonu.

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Internetový fenomén Modrá velryba, který skrze sérii úkolů, jež mohou vést až k sebevraždám, ovlivňuje děti a teenagery, se objevil i v České republice. Tvrdí to policisté, konkrétní případy ale nechtějí zveřejnit. Medializace fenoménu, který mezi lidmi vyvolal velký ohlas, nebyl dobrý krok podle jihomoravské policejní koordinátorky prevence Zdeňky Procházkové. „Už je to moc nafouknuté. Podobná nebezpečí jsou na internetu pořád, jen se pokaždé jinak nazývají," tvrdí.

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Mrazy jsou na ústupu, škody na úrodě budou zemědělci znát na konci května

Jižní Morava – Nepříjemný pohled na zmrzlá očka révy vinné čekal vinaře Jiřího Maděřiče z Moravského Žižkova na Břeclavsku, když kontroloval po nedávné mrazivé noci vinohrad. „U některých odrůd, především u Chardonnay či Muškátu moravského, zmrzlo třicet až čtyřicet procent," vypočítával Maděřič. Neradostné sčítání mají za sebou i další pěstitelé.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies