Mšic je letos na Vyškovsku málo. Proto chybí i lesní med

Za nedostatkem nejoblíbenějšího medu vidí včelaři sucho. „Je to kvůli počasí, hodně záleží na množství srážek v sezoně. Lesního medu je tak velmi málo. Řekl bych, že nejméně za posledních pět let. Na druhou stranu je ale kvalitní. Vytáčíme takový, který má do dvaceti procent vody. Včelám se podařil dobře zpracovat, byla i nižší vlhkost," vyzdvihl například předseda slavkovských včelařů Jaromír Kyjovský.

Souhlasí s ním i vyškovský včelař Ivo Peloušek. „Bylo sucho, navíc nebyl ani dostatek mšic, které produkují medovici na lesní med. Jsou oblasti, kde se zadařilo, ale Vyškov mezi ně nepatří," podotkl Peloušek. Podle jeho bučovického kolegy Miroslava Sedláčka mají dobrý rok například na Vysočině.

Přitom na jaře byli včelaři v regionu optimističtí. „Jarní snůška byla nadprůměrná. Jenže jde hlavně o řepkový med, který mezi lidmi není příliš oblíbený a většina se prodává do výkupů. Poté to začalo být velmi špatné. Lípa a lesní snůška jsou pod průměrem," poznamenal Sedláček s tím, že situace už lepší nebude. Sezona medu je u konce. „Začínáme krmit včelstva a připravujeme se na zazimování," popsal Peloušek.

Lidé však obavy z toho, že zdravou pochoutku koupí dráž, mít nemusí. Včelaři se shodují, že cena bude stejná jako loni. Záleží ale na druhu. „Med prodávám od 145 do 185 korun. Nejdražší je akátový. Akátové lesy totiž na Vyškovsku nejsou, jezdíme za nimi na jih Moravy. Jeho získávání je tak velmi drahé a složité," poukázal Sedláček.

Myslí si, že cenu kolem sto padesáti korun za kilo klasického medu by měli včelaři držet několik let. „Není třeba zlevňovat při lepší sezoně. Pak se totiž částka vyrovná, když bude sezona horší, a nemusíme zdražovat," dodal.

Kyjovský pak varoval i před velmi levným medem. Také on prodává kilo za sto padesát korun. „Viděl jsem, že někteří ho nabízejí dokonce za sto. Ale to si nedokážu vysvětlit. Buď si ten člověk neváží své práce, nebo nechápu, jakou cestou k medu došel. Při zachování kvality a postupů není možné se dostat níž než na cenu, kterou má většina z nás," podotkl Kyjovský.

O tom je přesvědčená i Radka Ševelová z Vyškova. Její rodina spotřebuje za rok zhruba deset kilo medu. „Používám ho do pečení, do čajů i běžně k jídlu. Rozhodně se ale nenechávám zlákat velmi levnými nabídkami. Pokud chce většina včelařů za kilo sto padesát korun, asi je k tomu důvod. U medu za stovku bych měla strach, že je nastavovaný nebo jinak ošizený," řekla Vyškovanka.

Lidé by tak měli dávat přednost prověřeným včelařům. Kvalita medu totiž podle Sedláčka závisí hlavně na nich. „Musím ale říct, že v posledních deseti letech se výrazně zlepšuje. Med včelaři stáčí do čistých sklenic, investují do kvalitního vybavení," pochválil.

Množství kilogramů medu, kolik má v průměru od jednoho včelstva, prý neprozradí. „Je to, jako bych se někoho ptal na plat. Většina z nás takové údaje nepodá," vysvětlil bučovický včelař.