VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Musíme zabránit dalším povodním, shodují se politici

Slavkov u Brna - Škody za desítky milionů, vytopené domy a sklepy, poničená zámecká zeď. Takové jsou ve zkratce následky letošních květnových záplav ve Slavkově. Asi jen politický sebevrah by toto téma číslo jedna v letošních komunálních volbách ignoroval.

1.9.2010
SDÍLEJ:

Letošní květnové záplavy ve Slavkově.Foto: DENÍK/Michal Sklenář

Jak zamezit hrozbám podobných katastrof nebo je alespoň zmírnit, to je prioritou i pro současné vedení slavkovské radnice. „Tomuto tématu věnujeme velkou pozornost v našem volebním programu, který právě vytváříme,“ potvrdil slavkovský starosta Ivan Chravát (ODS).

A jaké nabízí řešení? „Jedinou možností je podle nás kombinace suchých poldrů a dalších staveb společně s opatřeními ekologického rázu v kritických místech, tedy na severní straně města a poblíž golfového hřiště,“ nastínil Charvát.

S tím se shodují v podstatě lídři všech ostatních politických stran, kteří budou bojovat o hlasy slavkovských voličů v říjnových komunálních volbách.

Otázkou je, kde vzít na protipovodňová opatření v řádu desítek milionů korun dost peněz. Podle Charváta je nutné využít zdrojů z Evropské unie.

Starosta nemá obavy z toho, že by Slavkov odsunuly na vedlejší kolej povodně v severních Čechách nebo vládní škrty. „Důležité je mít dobře připravené kvalitní projekty a na těch pracujeme,“ řekl Charvát.

S nutností shánět peníze v Evropě s pomocí státních i krajských orgánů souhlasí například i lídr Sdružení nestraníků a současně ředitel vyškovského úřadu práce Jan Marek.

Ten ale zároveň upozornil na to, že město se vyhne škodám jen tehdy, když zajistí další opatření. „Naprostou nutností je také správná a průběžná údržba kanalizačních vpustí i kanalizace jako celku. Rozhodně bych trval také na tom, aby zemědělci dodržovali správné osevní postupy a hledal způsoby, jak do ochranných opatření zapojit i provozovatele golfového hřiště,“ vypočítal Marek.

Právě farmáři ze společnosti Rostěnice nesli podle mnohých částečnou vinu na tom, že dopad záplav po přívalových deštích byl tak ničivý. Pole kolem města totiž osázeli kukuřicí, která vláhu nezadrží. Zemědělci se ale hájili tím, že nepomohl právě ani travnatý areál golfového hřiště. Půda podle nich byla po nekonečných květnových deštích tak nasáklá vodou, že ji už nepřijímala.

Každopádně zemědělská velkovýroba a dlouhodobá devastace polí je příčinou neustále se opakujících záplav třeba podle Jiřího Novotného z občanského sdružení Manner, které se zabývá právě obnovou krajiny. „Příčiny tohoto stavu všichni znají, ale bohužel se jimi nikdo komplexně nezabývá,“ posteskl si Novotný.

Ve Slavkově by už na rozdíl od nepředvídatelných dešťů neměla hrozit záplavami Litava. Povodí Moravy do její regulace investovalo desítky milionů. Město už má zpracovaný projekt na druhou etapu protipovodňových opatření na potoku Prostředníček.

Více se dočtete ve středečním vydání Vyškovského deníku Rovnost

MICHAL SKLENÁŘ
REDAKTOŘI VYŠKOVSKÉHO DENÍKU ROVNOST

1.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Část Biskupského dvora, věže katedrály svatého Petra a Pavla a paleolitická Věstonická venuše. Tyto pamětihodnosti tvoří návrh nové známky, kterou vydala Česká pošta ku příležitosti dvoustého výročí založení Moravského zemského muzea.

Muzeum dostalo poštovní známku k dvoustému výročí. Pošta vytiskne 750 tisíc kusů

Michal Gálik (vpředu).

Díky práci snů zdarma cestuje po světě. Při natáčení mu ale opice ukradla kameru

Nová atrakce otevírá i na jižní Moravě. Soutěžení na čas v kukuřičném labyrintu

Jižní Morava - První sezonu zahájily kukuřičné labyrinty, které jsou na jižní Moravě novinka. První návštěvníky očekávají hned tři.

Plán na mezigenerační bydlení padl. Ze školy může vzniknout ubytovna, sílí obavy

Jižní Morava – Třicet bytů pro staré lidi, začínající rodiny a osamělé matky. Plán na mezigenerační bydlení v budově bývalé zdravotnické školy ve vyškovských Dědicích skončil. Zatímco bývalé vedení kraje s ním počítalo jako s unikátním projektem, současné vedení se rozhodlo objekt prodat.

Do Bučovic vtrhnou drancující Švédové. Slavnosti uzavře znovuobnovený ohňostroj

Bučovice – Největší vojenské střetnutí, které Bučovice ve své historii zažily, se odehrálo 22. června 1645. Tehdy do města přitáhl od Brna oddíl asi pěti set Švédů, kteří ho kromě kostela celé vydrancovali. Chtěli dobýt i zámek, ten však ubránili bučovičtí měšťané, vrchnostenští úředníci, myslivci a služebnictvo. Téměř polovina švédských vojáků při bitvě padla, zbytek odtáhl na Brno. Událost si Bučovičtí od pátku připomínají už tradičními městskými slavnostmi.

Oldtimer definitivně nebude. Veterány ani návštěvníky k zámku nepustí

Slavkov u Brna - Potvrzeno, největší evropský sraz veteránů Oldtimer festival v sobotu nebude. Vedení zámku ve Slavkově u Brna, v jehož areálu se akce v posledních letech pokaždé konala, ovšem počítá s tím, že k části ze zhruba deseti tisíc návštěvníků a tisícovky majitelů veteránů se informace nedostane. „Tam, kde měly být vjezdy, bude ochranka a pracovníci zámku ty, co dorazí, budou posílat na běžná parkovací místa," uvedl zástupce ředitelky zámku Jiří Blažek.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies