Znamená pro ně totiž jistotu dotací. Letos poprvé navíc organizace nemusely žádat slavkovské obce o dar, jelikož ty se v rámci plánu zavázaly připojit k dotaci, kterou pravidelně dává organizacím město, potažmo kraj.

„Komunitní plán má zajistit udržitelnost sítě sociálních služeb na Slavkovsku. Každý poskytovatel, který je v něm zahrnutý, má mimo jiné jisté, že město mu každý rok poskytne dotaci ve výši dvaceti procent jeho nákladů. Od letošního roku se na této dotaci podílí i obce, které spadají do rozšířené působnosti Slavkova. A chceme udělat vše pro to, aby to tak zůstalo," vysvětlila pracovnice slavkovského úřadu a koordinátorka procesu plánování Ivana Mifková.

Vedoucí Centra denních služeb ve Slavkově Kateřina Umlášková zdůraznila, že pro její organizaci to znamená ulehčenou práci. „Dosud jsme vždy žádali město o dotaci a vesnice o dary. Přičemž ne všude jsme byli úspěšní, protože například z dané obce nepocházel žádný náš klient. Nyní nám ale obec prostřednictvím města přispívá v každém případě a naplňuje se tak princip solidarity. Dvě třetiny nám poskytnutých peněz jdou od města, na zbylou třetinu se složí obce," upřesnila Umlášková.

Mifková sice vyjádřila obavu, že vedení některých obcí tento systém nemusí vyhovovat, ovšem jsou i takové, kterým se vyloženě zamlouvá. Podporuje ho například vedení Milešovic, ačkoli v současné době v nich podle starosty Michala Polanského není obyvatele, který by sociálních služeb využíval.

Jednorázové řešení

Bylo tomu tak ovšem loni a v budoucnu by starosta rád pro některé lidi služby opět obstaral. „Tento systém paušálního příspěvku považuji za prospěšný, sám jsem byl jedním z jeho iniciátorů. Dřív k nám na úřad chodila každou chvíli nějaká žádost o dar a ne vždy se k ní zastupitelstvo stavělo kladně. Takto se všechno vyřeší jednorázově, což je vynikající," pochvaloval si Polanský.

Z rozpočtu města dostala Diecézní charita Hodonín, která kromě Centra denních služeb ve Slavkově provozuje také pečovatelskou službu a poradnu, za rok 2014 celkem osm set tisíc korun. Mezi další služby, které jsou zařazené v plánu, patří ještě ty, které poskytuje občanské sdružení Rodinná pohoda. Jde například o takzvanou Ranou péči nebo Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Rodinná pohoda dostala za rok dotace v úhrnné výši sto sedmdesáti tisíc korun.

Tyto peníze ve výsledku pomáhají především starým lidem, zdravotně postiženým i těm, kteří se o ně starají. „Například naše Centrum denních služeb funguje jako v uvozovkách školka pro seniory nebo zdravotně postižené. Jedná se o lidi, kteří jsou odkázaní na prakticky nepřetržitou péči někoho jiného, nejčastěji rodinného příslušníka. Pokud ale tento člověk z různých důvodů, ať už pracovních, osobních nebo jiných, se nemůže po určitou dobu o dotyčného starat, může využít našich služeb. Část dne tedy důchodce nebo zdravotně postižený prožije u nás a zároveň se setká s jinými lidmi," popsala Umlášková.

Mezi další z výhod, které Komunitní plán poskytuje, patří podle Mifkové například efektivnější komunikace mezi vedením obcí a poskytovateli služeb, kteří se scházejí v takzvaných pracovních skupinách. „Obecně, jak vyplývá z našich průzkumů, tak mají lidé větší povědomí o sociálních službách, které jim můžou pomoci. S ohledem na to plánujeme vytvořit také nový katalog poskytovatelů služeb," podotkla koordinátorka procesu.