V plánu je i zřízení chráněných pracovních míst, dřív známých jako chráněné pracovní dílny. „Díky programu následné péče pro lidi s duševním onemocněním a jejich rodiny se můžou po návratu z psychiatrické léčby lépe začlenit do běžného života. Odbornou podporu máme zajištěnou ve spolupráci s kroměřížskou psychiatrií," přiblížil ředitel charity Karel Kosina.

Na Vyškovsku jde o první projekt, který se cílové skupině bude věnovat. „Poskytneme i osvětu, aby duševně nemocní případně nebyli vystavení diskriminaci u poskytovatelů sociálních i jiných služeb," přiblížila pracovnice charity Eliška Popelová.

Podle psychologa Františka Večeře předsudky ohledně duševně nemocných nejsou ničím výjimečným. „Pacienti se však proti nim snaží bojovat. Setkal jsem se už například s tím, že pořádají přednášky na středních školách, kde studentům vysvětlují, že když jsou léčení, nejsou nebezpeční," ujistil psycholog.

318chráněných pracovních míst má k 30. dubnu vymezených vyškovský úřad práce. Ten také poskytuje příspěvek na jejich zřízení. Samotné zaměstnávání lidí se zdravotním postižením podporuje také příspěvkem z Aktivní politiky zaměstnanosti.

Cílem služby je zajistit, aby pacienti začali žít aktivně. „Pomáhat nám od června bude třeba psychoterapeut i aktivizační pracovník. S lidmi bude v kontaktu lékař a sociální i terénní pracovník," přiblížil Kosina. O přínosu podobných aktivit je Večeř přesvědčený. „Máme s tím výborné zkušenosti. Jsou ve společnosti a znamená to pro ně veliké ulehčení," vyzdvihl.

Charita konkrétně nabídne základní poradenství, pomůžou klientům k lékaři, na úřady nebo třeba na nácviky komunikace. „Podpoříme je v soběstačnosti, poskytneme jim individuální i rodinnou terapii, osobní asistenci a nabídneme vzdělávací akce," vyjmenovala Popelová.

Služba však pomůže nejen duševně nemocným, ale i jejich rodinám. Ty budou moci začít chodit normálně do práce. „Už se mě několik lidí ptalo, jestli něco podobného nenabízíme, že pečují třeba o rodiče, ale potřebovali by i standardně vydělávat. Nyní to umožníme. Přes den bude klient u nás a rodina si ho pak po práci vyzvedne," řekl ředitel.

Novinka je navíc předstupněm pro vznik chráněných pracovních míst, která charita plánuje nabídnout už v příštím roce. „V létě mají být vypsané výzvy z evropských sociálních fondů. Zažádáme si o příspěvek, a v příštím roce by tak mohla začít další etapa tvorby komplexu služeb zaměřených právě pro lidi s duševním onemocněním. Naším hlavním úkolem bude obvolat firmy ve Vyškově, jestli by naše klienty zaměstnaly, ideálně asi na zkrácený úvazek. To je hlavním cílem projektu, lidé se zabaví, začlení se do kolektivů a denně budou mít nějakou aktivitu," prohlásil ředitel Kosina.

Při shánění uplatnění ale bude charita omezená. Každá práce se nehodí. „Jsou pod vlivem silných léků, takže bývají například ospalí. Musí tedy vykonávat činnosti, při kterých se nemůže nic stát. Pokud pracují třeba v kavárně, vždy je s nimi ještě někdo, kdo na ně dohlíží," upozornil Večeř.

Diagnózu neznají

Podle ředitelky vyškovského úřadu práce Jaroslavy Šmejkalové uchazeči o zaměstnání úředníkům nedokládají diagnózu. Počet duševně nemocných tedy nezná. Uchazečem může být každý, kdo chce a může pracovat. „Uchazeči v případě zdravotního omezení dokládají od svého lékaře, které činnosti nemůžou vykonávat, případně které jsou pro ně naopak vhodné," uvedla Šmejkalová s tím, že obecně mají lidé s jakýmkoliv postižením ztíženou situaci na trhu práce. K 30. dubnu jich vyškovský úřad práce evidoval 518 z celkového počtu 3319 uchazečů o zaměstnání.

Novou službou vyškovská charita přispěje k naplnění komunitního plánu Vyškova, který podporuje setrvávání lidí s duševním onemocněním v přirozeném domácím prostředí.

Stávající služby má charita zaměřené na pomoc starým lidem a lidem se zdravotním postižením. Doplní tím tak komplex terénních služeb, jako je Pečovatelská služba, Ošetřovatelská služba a Osobní asistence, které jsou poskytované v domácnostech klientů.