V jedné z nich totiž byla prokázaná kontaminovaná voda. Stavby ale skýtají i další rizika než jen vodu s olovem, arsenem a rtutí, která se stále vyskytuje v té, co stojí nejblíž obci. Chybí jim totiž zabezpečení. Vzhledem k tomu, že si v okolí hrají děti, se tak vedení obce obává, že jim hrozí nebezpečí.

Starosta Lysovic Zdeněk Gryc se už dřív nechal slyšet, že by stavby ještě letos rádi zbourali. Jenže fakt, že obci nepatří a má k nim pouze uživatelské právo, situaci výrazně komplikuje. „Respektive uživatelské právo máme ke dvěma z nich. Další není zapsaná vůbec, jako by neexistovala," podotkl Gryc.

Kdo je vlastně kompetentní s nebezpečnou trojicí věží hospodařit, se neví. Podnět na zahájení řízení podal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. A to letos v dubnu. Ten ale odkazuje jiným směrem. „Záležitost jsme důkladně prověřovali a příslušné řízení vede ministerstvo zemědělství," odvětil na žádost o vyjádření redakci Vyškovského deníku Rovnost mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Majetkem státu?

Ministerstvo potvrdilo, že vedlo řízení o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. „Šlo o to, zda v případě staveb jde o majetek podléhající režimu zákona o půdě. Tímto řízením tak pouze stanovíme, která složka státu by byla oprávněná s nimi nakládat, pokud by bylo jisté, že jde o majetek státu. Určit, zda se jedná o státní majetek, ovšem není naše ministerstvo oprávněné," sdělil mluvčí resortu Hynek Jordán.

V současné době jsou lysovické silážní věže v katastru nemovitostí zapsané ve vlastnictví České republiky a to je pro ministerstvo závazné, dokud případný soud nerozhodne jinak. V řízení pak vydalo rozhodnutí, které říká, že jde o majetek podléhající režimu zákona o půdě, a spadá tudíž do správy Státního pozemkového úřadu.

Takové rozhodnutí padlo v červenci. Státní pozemkový úřad ovšem se závěrem nesouhlasí. „Proto jsme na začátku srpna podali rozklad proti tomuto rozhodnutí. Důvodem je, že není prokázané vlastnické právo státu k předmětným stavbám k datu, kdy začal platit zákon o půdě, a proto na ně není možné tento zákon vztahovat," přidala zase stanovisko pozemkového úřadu jeho mluvčí Monika Machtová. O rozkladu ministerstvo dosud nerozhodlo.

Silážní věže tak v Lysovicích stojí dál. A ještě nějakou dobu nejspíš stát budou. „Stále jen čekáme, komu připadnou. Je to únavné. Pokud ministerstvo zemědělství potvrdí, že jsou pozemkového úřadu, začneme s ním jednat. Jenže i kdyby se rozhodlo ještě v září, bourat už se letos asi nestihne," byl skeptický Gryc.

Vzhledem k tomu, že nikdo neví, komu nechtěné věže patří, tak do doby vyjasnění vlastnických vztahů není možné objekty ani nijak zabezpečit. „Z jakého důvodu se ke stavbám nikdo nehlásí, nám není známo. Patrně je za tím jejich původ z doby druhé světové války. Není ani vyloučené, že je postavila německá armáda. Důkazy pro toto tvrzení, podložené třeba výpovědí pamětníků, jsme ovšem nedohledali," informoval Jordán.

S pozemky pod objekty to tak složité nebylo. „Ani jejich určení není zcela zřejmé, nicméně na žádost Lysovic byly zapsané do vlastnictví vesnice, a to podle zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do majetku obcí. O věže obec zájem neprojevila, proto jí zapsané nebyly," vysvětlil Jordán.

Dřív však Lysovičtí uvažovali i nad touto variantou. Gryc je totiž v pořadí už třetím starostou, který se s likvidací věží snaží vypořádat. Stavební úřad ale demolici nepovolil s tím, že nemůžou zbourat to, co není jejich. „Skutečně jsme přemýšleli, že je necháme převést do svého vlastnictví. Od toho jsme ale ustoupili. Proč vlastnit takovou katastrofu? Chtěli jsme, ať se o ně postará stát," řekl Gryc.