Ke stejnému rozhodnutí dospěli i další dva současní starostové z Vyškovska. Libuše Přikrylová, která stojí v čele Podbřežic od roku 2006, a starosta Zelené Hory Petr Grmela.

Ten několik volebních období zastával také funkci zelenohorského místostarosty. „Rozhodl jsem se skončit z rodinných důvodů. Jsem neuvolněný. Kromě starostování pracuji jako vedoucí provozu a cítím, že už je práce skutečně příliš mnoho," vysvětlil Grmela.

Důvodem, proč letos nekandiduje rašovický starosta, je ve zkratce složitost současného systému. „Parlament kupříkladu schválí jeden zákon a než si na něj zvykneme, zruší ho nebo změní. Nehledě na to, že mnoho z těchto zákonů je podle mě hloupých," poznamenal Hanousek.Pro zvětšení klikněte.

Za dobu jeho starostování se v Rašovicích změnilo mnohé. „Těžko něco vyzdvihnout, je to strašně dlouhá doba. Vybudovali jsme ale třeba všechny inženýrské sítě, veřejné osvětlení, splaškovou kanalizaci a čističku odpadních vod, nebo jsme opravili obecní dům a školu," vyjmenoval Hanousek, který se plánuje vrátit ke své někdejší profesi revizního technika, kterou dělal ještě před dvěma volebními obdobími, kdy nebyl uvolněný.

Někteří starostové pak sice ve volbách kandidovat budou, ale o vedoucí post už neusilují. „Přiznám se, že u mě je to čistě ze zištných důvodů. Člověk musí pracovat na svém zajištění a hledat si práci třeba v padesáti není jednoduché," řekl například čtyřicetiletý starosta Křenovic Jaromír Konečný.

Kvůli svému povolání zřejmě nebude usilovat o současný post například ani bučovický starosta Radovan Válek, který i nyní provozuje jednou týdně lékařskou praxi v Brně.

Většina starostů obcí regionu ovšem pokračovat chce. Jsou mezi nimi i ti, kteří v křeslech nyní sedí už šesté volební období. Jako třeba Pavel Prokop, který vede Otnice. „Jsem starostou od roku 1994. Letos jsem na prvním místě kandidátky KDU-ČSL v obci, což je myslím jasný signál, že o post starosty stále stojím. Už je to ale naposledy, za čtyři roky kandidovat neplánuji," zmínil otnický starosta.