„Jedná se o suchý poldr, tedy zatravněnou půdu, která slouží jako rybník bez vody. Bude zachycovat dešťovou vodu s bahnem z polí. Tu bude následně třeba odvést zpátky na pole," informovala mluvčí Slavkova Veronika Slámová.

Protierozní opatření stálo čtyři miliony korun. Slavkovská radnice ovšem do projektu zapojená není, jedná se o akci Pozemkového úřadu ve Vyškově. Nová hráz je dlouhá skoro sto osmdesát metrů se šířkou v koruně tři metry. Při naplnění její kapacity pojme až osm tisíc metrů krychlových vody a její hladina bude dosahovat rozlohy přes čtyři hektary.

Poldr už měl být plně funkční, ale silné deště v posledních dnech práce zdržely. „Ještě je třeba zpevnit přístupovou cestu i samotné těleso nádrže," upřesnila Slámová.

Hrozí kontaminace

Podle pracovníka slavkovského odboru životního prostředí Jaromíra Kamínka však poldry obecně nejsou příliš ekonomické ani efektivní. „Problém je například s odvážením bahna zpět na pole. To bude muset někdo zaplatit," upozornil Kamínek.

Slámová doplnila, že problém je i v možné kontaminaci půdy. „Cestou ze svahu může nabrat nějaké látky, kvůli kterým už nebude možné ji zpět na pole vyvézt. Před každým odvozem se musí vzorek půdy změřit a pokud se ukáže být třeba hladina niklu příliš vysoká, budeme mít problém s tím, jak s bahnem naložit. Nestává se to ale příliš často," dodala Slámová s tím, že naopak přívalové deště budou nejspíš stále častějším jevem.

Podle Kamínka je výhodnější a jednodušší zabránit erozi půdy a přívalové vlně. „Svah se dá například rozdělit na tři nebo čtyři asi pětimetrové protierozní meze s příkopem, kde by se voda zachycovala. Stálo by to několik desítek tisíc, ne miliony korun. Tomu se ale zase brání zemědělci," pokrčil rameny Kamínek, který sice poldry nezatracuje, do budoucna je ovšem nevidí jako nejvhodnější opatření.