Oprava chvalkovického kostela vázne. Fara odmítá podmínku obce

Důvodem obecního požadavku je obava, aby obec o peníze nepřišla. „Do projektu vkládáme z obecního rozpočtu dvě stě tisíc korun nevratně a další dva miliony osm set tisíc jako předfinancování, které se nám vrátí z dotace,“ upozornil starosta obce Ladislav Horváth.

Nutnost úvěru

Kvůli tomu si obec ovšem musí vzít úvěr. „Nemůžeme riskovat, že ho jednou nebudeme mít z čeho splatit. Požadujeme jen, aby výběrové řízení zajišťovala nezávislá firma, která zaručí průhlednost celého řízení. Tím se eliminuje riziko toho, že by nám v budoucnu dotaci odebrali,“ uvedl Horváth.

Farnost ovšem obcí nabízenou smlouvu o poskytnutí peněz odmítá. Obci naopak nabídla darovací smlouvu. „V ní byla i podmínka, že farnost zajistí výběrové řízení. To jsme na zastupitelstvu samozřejmě nepřijali. Pokud investujeme obecní peníze, chceme logicky i promlouvat do způsobu výběrového řízení. Sami ani nepožadujeme, aby zástupce obce seděl ve výběrové komisi, chceme jen nezávislou firmu, aby řízení bylo bez rizika,“ vysvětlil starosta.

Chvalkovického faráře Miroslava Slavíčka se redakci Vyškovského deníku Rovnost nepodařilo ani po několikadenní opakované urgenci na různých telefonních číslech zkontaktovat.

Skutečnost, že při nesrovnalostech ve výběrovém řízení může obec o dotaci i přijít, potvrdila také projektová manažerka Jana Švédová, která projekt pro žádost o dotace pro obec připravovala. „Zákon a Státní zemědělský intervenční fond ukládají podmínky zpracování výběrového řízení. V případě jejich nedodržení následují různé sankce, v extrémním případě až vrácení dotace,“ řekla Švédová.

V případě vedení výběrového řízení nezávislou firmou jsou rizika peněžních ztrát obce menší nejen díky transparentnosti, ale také vlivem pojištění. „Obci by v případě vrácení dotace hrozila situace, že bude muset peníze vymáhat po farnosti a dokazovat, kdo a kde udělal chybu. Firma může být pro takové případy pojištěná a bylo by tedy snazší vymáhat tyto peníze po ní,“ dodala Švédová.

Smlouva navrhovaná obcí prošla navíc i přes právníka brněnského biskupství, kterého obec oslovila. „Z právního hlediska ve smlouvě nevidím žádný problém. Teď je ovšem otázka, jak se ke smlouvě postaví farnost, ekonomická rada farnosti a děkanství, protože ti mají samostatnou právní subjektivitu. Myslím, že smlouva pro farnost rozhodně není nevýhodná,“ uvedl vedoucí právního odboru brněnského biskupství František Severín.

V celé věci tak bude klíčový postoj chvalkovického faráře, ekonomické rady tamní farnosti a slavkovského děkanství. „Děkanství mělo pověřeného pracovníka, který se těmito věcmi zabýval, ale bohužel nedávno zemřel a nový ještě nenastoupil. Já tuto věc bohužel z odborného hlediska sám řešit nemůžu. Než nastoupí nový odborný pracovník, leží záležitost zatím na farnosti,“ uvedl děkan slavkovského děkanství Milan Vavro.

Opravy potřebuje

Chvalkovice začaly shánět na opravu kostela peníze, protože jeho fasáda a vnější strana je dlouhodobě ve špatném stavu a na kostel není pěkný pohled. I když tak nepatří do majetku obce, na opravu Chvalkovice přispějí.

S tím, že kostel už opravu potřebuje, souhlasí i Marie Fialová, která v Chvalkovicích bydlí. „Sice už v poslední době do kostela tolik nechodím kvůli pokročilému stáří, ale myslím, že je potřeba ho opravit. Je to jedna z mála věcí, která nám zůstává po našich předcích, a proto bychom se o něj měli starat,” řekla nedávno Fialová.

Zatímco ve Chvalkovicích opravy teprve plánují, v Rousínově už rozsáhlé opravy církevních památek začaly. Rousínovští chtějí také s pomocí dotace do konce letošního roku opravit katolický kostel, židovský hřbitov a tři kříže.