Navrhovaná mzda kozlanského starostu překvapila. „O navyšování platů se mluví už dlouho. Ale nikdy jsem nezaznamenal, že by mělo jít o tak velký nárůst," zmínil Pospíšil.
Příliš nadšený ale není. Peníze podle něj budou v obci se zhruba tři sta padesáti obyvateli chybět jinde. „Pochopitelně to ukrojí z rozpočtu. Je tak otázkou, jestli je navyšování nutné a případně do jaké míry. Nejsem zastánce razantního navýšení," sdělil Pospíšil.
Podle tabulek by si měl zhruba o dvanáct tisíc polepšit také slavkovský starosta Michal Boudný. Ten v současnosti pobírá plat asi padesát tisíc korun v hrubém. Také jeho zpráva udivila. „Samozřejmě je to milé. Lidé by se neměli nicméně dívat jen na částky, ale také na to, co všechno je v nich skryté. Starostové jsou v práci nepřetržitě čtyřiadvacet hodin po všechny dny v roce. Vystavení jsou úplně všemu, včetně trestního stíhání. Mají obrovskou odpovědnost," podotkl šéf slavkovské radnice.
Dodal, že starostům navíc na rozdíl od tajemníků úřadů nenáleží odměna. „Ani nemůžeme vykonávat vedlejší činnost a v představenstvech a dozorčích radách jsme zadarmo," dodal.
I přesto, že nároky na vedení obcí a měst vzrůstají, starosta Kozlan prý předpokládá, že na starostovskou ani zastupitelskou funkci se zájemci nehlásí kvůli platu. „Ano, je to práce, která je náročná a nedá se stíhat za osm hodin denně. Spíš bych ale uvítal, kdyby se platy upravily podle náročnosti práce, kompetencí a rozdělení úkolů. Ne podle tabulek. Odměna má přijít za to, co člověk udělal," uvedl Pospíšil.
S Pospíšilem souhlasí například starosta Malínek Jiří Bartošík. Zejména proto, že podle něj na zvyšující se mzdy není moc kde brát. „Vyšší plat by byl samozřejmě příjemný. A to bez toho, že by člověk chtěl něco neoprávněně. Povinností je stále víc a je na nás i mnoho dalších administrativních činností. Což vyžaduje mnohem víc času. Jenže je potřeba, aby bylo zvyšování pokryté dostatečnými zdroji financování obcí. Rozpočtovým určením daní se v posledních letech tak manipuluje, že je otázkou, kolik a zda vůbec by obec na vyplacení nákladů na případně zvýšené platy funkcionářů měla. Přidat peníze je jedna otázka, druhá je z čeho," poukázal Bartošík.
Podle něj si stačí představit jednoduchou situaci. V případě výplaty o deset tisíc korun vyšší je to sto dvacet tisíc ročně. „A pokud má obec rozpočet podobný jako Malínky, jeden milion tři sta tisíc korun, pak jde o velké procento. A vše samozřejmě nevyřeší dotace, na některé akce je obce ani nedostanou," zmínil.
MŮŽOU HLASOVAT
Na rozdíl od Boudného a Pospíšila však může výši své výplaty za starostování ovlivnit. Je totiž neuvolněný. Díky tomu, na rozdíl od uvolněných, kterým výši mzdy určuje zákon, můžou malínečtí zastupitelé odhlasovat, že plat bude nižší. „A to je u nás pravidlem. Odhlasovali jsme si třetinu hodnoty, co nám umožňuje vyhláška, abychom šetřili rozpočet. Náklady jsou pak skutečně někde jinde," podotkl Bartošík.
Zastáncem navyšování mezd je například politolog brněnské Masarykovy univerzity Stanislav Balík. Je ale přesvědčený, že ve změnách by měla vláda cílit hlavně na středně velká města. „Taková funkce totiž vyžaduje opravdu zručného člověka. Za nízký plat s velkou odpovědností ji půjde dělat málokdo," potvrdil Boudného slova Balík.
Navrhované platy
počet obyvatel | mzda |
do 300 | 37 092 Kč |
301 – 600 | 41 654 Kč |
601 – 1 000 | 46 699 Kč |
1 001 – 3 000 | 51 966 Kč |
3 001 – 5 000 | 57 233 Kč |
5 001 – 10 000 | 62 463 Kč |
10 001 – 20 000 | 67 730 Kč |
20 001 – 50 000 | 73 924 Kč |
Zdroj: Návrh nařízení vlády