Nezájem ze strany nezaměstnaných o nabízenou práci potvrdil i manažer sebranické firmy Alps Electric Tomáš Leder. Podle něj je na blanenském trhu práce jen málo lidí, kteří mají skutečný zájem pracovat. „Pro příklad předminulý týden nám sem úřad práce poslal třicet lidí a z tohoto počtu jsme zaměstnali pouze dva. A nebylo to kvůli tomu, že bychom sami nechtěli,“ postěžoval si Leder.

Podle mluvčí Úřadu práce České republiky Kateřiny Beránkové podstatné také je, jaká je nabídka volných pracovních míst v dané oblasti s přihlédnutím k profesnímu složení uchazečů o práci. „Jde o to, zda se potkává nabídka s poptávkou. Jestliže ne, snaží se úřad práce o zpřístupnění rekvalifikací, které by danému regionu vyhovovaly,“ upřesnila Beránková.

Dodala, že v současnosti je jak na Vyškovsku a Blanensku, tak i v celé republice ze strany zaměstnavatelů dlouhodobá poptávka zejména po technických, respektive strojírenských profesích.

S nedostatkem technických odborníků a konstruktérů se potýká i vyškovská strojírenská společnost Hestego. Na obsazení takových pozic rekvalifikace ze strany úřadu práce bohužel nestačí. Proto podle personální ředitelky Evy Vavrouchové usilují o zaměstnance ze zahraničí Brzdí je ale byrokracie. „Například na Ukrajině je technických odborníků dost a rádi by sem šli pracovat. Vyřízení pracovního povolení ale trvá deset měsíců, někdy až rok. Když jdete legální cestou – bez protekcí, tlačenek a podplácení úředníků,“ sdělila Vavrouchová.

Jak dodala, některým cizincům již podnik vyřizuje pracovní povolení, bez kterého nemohou v Česku legálně pracovat.

Podle Vavrouchové je nesmysl to, že by cizinci brali Čechům práci. „My je tu naopak potřebujeme, ale musíme bojovat s legislativou,“ uvedla personalistka.

Leder se k tomu připojuje. „Výroba se nám pořád rozvíjí, a tak je třeba sem cizince dostat. Je to nutnost, kterou nelze obejít,“ přisvědčil muž. Jak dodal, společnosti se navíc potýkají s nedostatkem lokální pracovní síly obecně.

Výjimku představuje velkoopatovický podnik P-D Refractories. Ten má plný stav. „V současné době máme plný stav a zaměstnáváme pouze lidi, kteří mají na území České republiky trvalý pobyt,“ uvedla personalistka firmy Dana Krejčířová. Jak ale podotkla, v minulosti společnost využívala i pracovní síly lidí ukrajinské národnosti.

Kriminality cizinců se majitelé firem nebojí. Manažer Tomáš Leder má za to, že zaměstnanci firmy Alps Electric z ciziny, momentálně většinou Bulhaři, jsou slušní lidé. Nesdílí proto názor ministra Chovance. „Nedával bych rovnítko mezi pojmem cizinec a kriminálník, to se mi nelíbí. Co se týká jejich sklonu páchat trestnou činnost, nemyslím si, že bude procentuálně vyšší, než u domácích pracovníků,“ prohlásil Leder. Vyškovská firma dokonce organizuje pro zahraniční zaměstnance kurzy zaměřené na jazyk a místní kulturu, aby v zemi lépe „zapadli“.

Policisté potvrdili, že zločinnost u cizinců na Blanensku a Vyškovsku je minimální. „Obecně lze konstatovat, že problémy s cizinci zde nejsou,“ sdělil mluvčí jihomoravských policistů Pavel Šváb.

Spojitost mezi kriminalitou a pracovníky z ciziny, kterou nadnesl ministr, přijde nespravedlivá i Rusovi žijícímu v Blansku Alexandru Pospelovi. „Protiprávní činnosti se dopouštějí i Češi a stejně tak se jí můžou dopustit cizinci. Tak proč by nás měli hlídat?“ ptá se Pospelov. S dovětkem, jestli by se nemělo stejně dohlížet i na Čechy, když ti podle statistik páchají nejvíce trestných činů v zemi.

ADÉLA JELÍNKOVÁ
KAROLÍNA ŠTUKAVCOVÁ