VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Račické škole hrozí přesun. Kvůli malému zájmu učňů

Vyškovsko – Víc než padesátiletou tradici má na Vyškovsku račické odborné učiliště sídlící na tamním zámku, který navíc funguje jako internát a dětský domov. Nyní nad ním visí obrovský otazník. Zájem o něj je minimální, nyní ho navštěvuje jen několik málo desítek učňů, jejichž počet pokrývá kapacitu zhruba ze čtvrtiny. Zřizovatel, kterým je Jihomoravský kraj, tak uvažuje o jeho sloučení s Mateřskou, Základní a Praktickou školou ve Vyškově.

27.2.2014
SDÍLEJ:

Zámek v Račicích na Vyškovsku. Ilustrační foto.Foto: archiv Vyškovského deníku Rovnost

„Provozní náklady jsou neúměrně vysoké vzhledem k tomu, kolik žáků se tam vzdělává. Jejich počty se navíc každoročně snižují. Současně ubývá dětí, které jsou ubytované na internátu a v dětském domově a které jsou současně žáky školy," odůvodnil, proč kraj chce učiliště přesunout, jeho mluvčí Jiří Klement. Jednou z variant, kam by se organizace mohla přemístit, je škola na vyškovském sídlišti Osvobození. Potvrdila to její ředitelka Olga Gabrielová.

Možnost sloučení budou krajští zastupitelé řešit na svém dubnovém zasedání. Pokud ho schválí, může k němu dojít už k 1. červenci. Vedení račické školy se zatím k problému nechce vyjadřovat. „Ještě není nic rozhodnuté," uvedla ředitelka Odborného učiliště a Dětského domova v Račicích Libuše Hloušková.

Kapacita a počty dětí na zámku
odborné učiliště:
• kapacita 192 žáků, aktuálně 52

internát:
• kapacita 20 ubytovaných, aktuálně 4

dětský domov:
• kapacita 16 dětí, aktuálně 6

zdroj: Krajský úřad JMK

Naopak ve Vyškově, přestože zatím k žádnému definitivnímu rozhodnutí nedošlo, už se na případnou změnu připravují. Například už ve čtvrtek škola pořádá den otevřených dveří, na kterém chce rodičům představit prostory, kde by se odehrávala teoretická výuka. „Na praxi by i v případě přesunu žáci zatím stále dojížděli do Račic. Nabízené obory budou kuchař, cukrář, dlaždič a zedník," vyjmenovala Gabrielová. V případě dostatečného počtu zájemců podle ní může být otevřený i obor aranžér.

Přesun právě na vyškovskou školu Gabrielová považuje za velmi dobrý krok. „Děti, které ukončí povinnou docházku, by totiž mohly pokračovat dál v učebních oborech ve stejném způsobu výuky. Jde o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a my máme takové programy, které odpovídají jejich schopnostem a možnostem a široko daleko podobné nenajdou," je přesvědčená ředitelka.

Přestože jde o zařízení, které navštěvují i děti s výchovnými problémy, rodiče žáků vyškovské školy, které oslovila redakce Vyškovského deníku Rovnost, ze sloučení nemají obavy. Možnost se líbí třeba Jarmile Zachrlové, jejíž potomci do školy na sídlišti Osvobození docházejí. „I tady je několik takových dětí. Pedagogové je ale zvládají, takže se špatného vlivu, který by mohly mít na ty moje, nebojím," svěřila se Zachrlová.

Že by na sebe vedení školy chtělo vzít příliš velké břemeno, se jí nezdá. „Ředitelka podle mě zvládá vedení školy dobře, a pokud je přesvědčená, že se jí bude dařit i tohle, věřím jí. Měla jsem děti umístěné i v jiné škole v okrese, ale tam jsem nebyla tak spokojená," srovnala Zachrlová.

Problematiku přesunu personálu školy i jejích žáků si budou podle krajského mluvčího v případě schválení řešit samy ředitelky obou ústavů ve spolupráci s odborem školství krajského úřadu. Musí vzít v úvahu například i schopnost dojíždění mládeže do Vyškova. „Všichni žáci musí mít možnost své vzdělání dokončit. Jak to bude s těmi, kteří jsou ubytovaní na internátu a v dětském domově, zatím nevíme. Právě dnes zasedá krajské zastupitelstvo, není vyloučené, že tam budou tento problém probírat," naznačil Klement.

Zatím není rozhodnuté ani o dalším využití areálu zámku, pokud k přesunu dojde. „Naopak s budovou kovárny, která se nachází mimo zámecký komplex, se ale nadále počítá pro odborný výcvik žáků odborného učiliště," nastínil krajský mluvčí.

Historie račického zámku sahá do 14. století. Původně šlo o gotický hrad, který se dočkal přestavby na renesanční zámek na konci 16. století, v 19. století pak dostal empírovou podobu. Po druhé světové válce sloužil jako rekreační středisko a od roku 1959 je v něm internátní zvláštní škola a odborné učiliště.

Autor: Alena Grycová

27.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V pátek 18. srpna vjela u železniční stanice Olbramkostel na Znojemsku na železniční přejezd Octavia v době, kdy tudy projížděl motorový vlak. Při srážce zemřeli dva lidé, dítě ve vážném stavu transportovali záchranáři vrtulníkem do Brna.
AKTUALIZOVÁNO
24

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Dům v Husově ulici 63 ve Slavkově u Brna hrozí pádem. Je nebezpečí, že s sebou strhne i radnici.

Dům zchátral. Může strhnout i část radnice

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Trenér Trousil se utká s kamarádem Poláchem. Osobku mu nedá

Vyškov – Dost specifický start do Moravskoslezské ligy prožil sobotní soupeř vyškovských fotbalistů FK Hodonín. Zatímco v úvodním kole další z kvarteta nováčků vybojoval v nastaveném čase vítězství 1:0 v Uherském Brodě, doma o ně ve stejné době přišel s Mohelnicí po remíze 1:1. Ztráta dvou bodů na Slovácku mrzí.

Teror v Barceloně: Lidé se bojí zajít si i pro jídlo, říká Hodoňanka

Hodonín – S nervozitou sleduje vývoj události okolo teroristických útoků ve španělské Barceloně. Čeká na zprávy, píše si se známými. Třicetiletá Monika Baldriánová z Hodonína strávila na Pyrenejském poloostrově několik let. A přestože kontakt s lidmi z oblíbené země udržuje už jen na dálku, vraždění radikálů ji nesmírně zasáhlo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení