Je sobota odpoledne a Velké moravské rodeo se přehouplo do své druhé poloviny. „Mistrovství pořádá víc rančů. Dělí se na dvě hlavní kategorie: rychlostní bez dobytka, ve kterých kovbojové se svým koněm dokazují, jak jsou obratní při překonávání určitého terénu. Druhá skupina disciplín je dobytkářská. Vychází z chovatelské praxe. Jedno klání například odkazuje k tomu, když kovbojové potřebovali nakládat telata do vagónů," popisuje pořadatel bohdalické akce a jednatel areálu Jiří Novotný.

Sedm zastavení

Seriál má sedm dějství, dvakrát se odehrává právě v Bohdalicích, jednou dokonce v Polsku. „Každý ranč si z poměrně širokého spektra disciplín vybere ty, které se u něho pojedou: aby byly divácky atraktivní a třeba si je jezdci dlouho nevyzkoušeli. Program se jim pak přizpůsobí," zmiňuje Novotný.

Jezdci už tak mají za sebou třeba Barrel race, který se organizuje dvoukolově. Za každý shozený barel se soutěžícímu připisuje pětivteřinová penalizace. Důvod k tomu ovšem nebyl, což dokazuje i další jezdkyně na hoře masa, která sebou v pískové aréně disciplinovaně há­zí.

V juniorech byla jednou z nejlepších Eliška Plačková, která na Vyškovsko přijela z jižních Čech. Začínala v devíti, dnes je jí třináct let a na koni se chová jako ostřílený kovboj. „Po prvním kole jsem držela nejlepší čas," chlubí se, zatímco její kůň hledá trs trávy k zakousnutí.

Coby junior dnes může vyrazit na čtyři disciplíny. „Mám za sebou druhou. První byla Cattle Penning, která spočívala v nahnání dobytku do ohrady," připomíná Plačková, zatímco jedna z jezdkyň se z koňského hřbetu poroučí k zemi. „Nebreč. Kdo nepadá, nejezdí," povzbuzují dívku moderátoři akce.

Zatímco v juniorech soutěžily jen samé dívky, mezi dospělými se do arény k barelovému dostihu vydávají i chlapi. Pod osmnáct vteřin se ale nakonec dostává Kristýna Matějková z pražských Říčan, která pod trenérem jezdí od desíti let. Výhradně western, třeba takový parkur jí nikdy nelákal. „Přijeli jsme už druhou sezonu, areál je pěkný, westernové disciplíny jezdím pravidelně. Máme šňůru závodů, sbíráme body, vyhrává ten nejlepší. Specializuji se na rychlostní disciplíny, s dobytkem ale problémy také nemám," usmívá se Matějková a z výsledků je to znát.

Patřila mezi nejlepší, do arény se tak vrátila na čestné kolečko. Diváci nejen jí oceňují potleskem. „Koně mám ráda, jezdila jsem na nich v Nemochovicích. Westernové disciplíny tak úplně neznám, ale určitě jsou zajímavé. Pro nás je to tu takové příjemně strávené odpoledne," svěřuje se třeba Gábina Jelínková z Kučerova.

Novotný je se zaplněnými tribunami spokojený. „Zdá se mi, že překonáme loňskou návštěvnost. Odhaduji pět stovek lidí. Areál je čtyřhektarový, návštěvníci se rozlezou jak mravenci, takže je těžké odhadnout přesné počty. Zajistili jsme pro ně nicméně tribuny s lepším výhledem, tak snad to ocení," poznamenává.

S vlastním pivem

Očekává, že v září, kdy se na ranči pojede další díl mistrovství, přijde milovníků kovbojských klobouků a nabroušených ostruh ještě víc. „Budeme totiž slavnostně otevírat pivovar," usmívá se Novotný.

Ještě dnes je nicméně připravená i královská disciplína, takzvané kácení telete. „Jezdec na koni na něj musí ve cvalu seskočit, svalit na zem a znehybnit ho. Je to trochu sebevražedná disciplína, u které dochází i ke zraněním, ale jezdci tím navazují na dlouhou chovatelskou tradici. Toto umění se používá, když je třeba položit zvíře přímo na pastvině, například kvůli veterinárnímu ošetření nebo značkování," vysvětluje Novotný. No, tak uvidíme.