VYBERTE SI REGION

Rekonstrukce stadionu si vyžádá 33 milionů. Slavkov dá třináct

Slavkov u Brna – Když Slavkovan Jiří Trnečka vzpomíná na svá školní léta, vybaví se mu i místní stadion, kam chodil se spolužáky v hodinách tělesné výchovy sportovat. Nyní tak široké využití nemá. Atleti tam můžou trénovat pouze běh a kromě oválu se v areálu nachází jen fotbalové hřiště. „Jeho stav je už delší dobu špatný. Je to škoda. Mám na něj velmi dobré vzpomínky. Kdyby na opravu město našlo peníze a pokud existuje šance, že získá nějaký příspěvek, rozhodně by do toho mělo jít," je přesvědčený Trnečka.

1.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: archiv

Problematiku stadionu ve Slavkově u Brna otevřeli v loňském roce místní atleti. Předložili radnici návrh na rekonstrukci. Kromě toho, že se tam už nedá provozovat tolik atletických disciplín jako dřív, podepisuje se na něm zub času. „Drolí se například opěrné zídky ze svahu. Bez dotace by sanace vyšla velmi draho," poukázal nyní předseda spolku Atletika Slavkov u Brna Jakub Navrátil.

Vedení města probíralo záležitost na posledním zasedání zastupitelstva. Řešili, zda požádat o dotaci, která se naskytla. „Chci, aby se stadion obnovil. Když jsem chodil do školy, trénoval se tam například i skok do výšky a do dálky. Navíc teď máme jedinečnou možnost o dotaci požádat, žádná další být nemusí," řekl třeba zastupitel Hynek Charvat.

Bouřlivá debata

Někteří jeho kolegové byli nicméně zastánci toho, aby o peníze neusilovalo město, ale právě atletický spolek, který areál využívá. Spoluúčast radnice by tak byla pouze dvacetiprocentní. Pokud bude žadatelem Slavkov, spoluúčast se o dvacet procent zvýší, muselo by tedy z rozpočtu dát třináct milionů. Rekonstrukce pak vyjde přibližně na třiatřicet milionů.

Po bouřlivé debatě zastupitelé odhlasovali, že o dotaci bude usilovat město. „Myslím, že jsme rozhodli správně. Podobná příležitost by se už nemusela opakovat," okomentoval starosta Slavkova Michal Boudný. Stejný pocit měl po jednání šéf slavkovských atletů. „Sport mám moc rád, ale co se týká žádosti o dotace, byla tam spousta rizik," naznačil.

Podle jeho slov je i velká šance, že Slavkov na dotace dosáhne. „Byl jsem na jednání Českého atletického svazu. Podle jeho předsedy Libora Varhaníka je to opravdu jedinečná příležitost, protože zájemce o dotaci na projekt takového rozsahu prý neeviduje," zmínil Navrátil.

atletický stadionDo roku 2005 vlastnili atletický stadion místní fotbalisté, kteří areál rovněž využívají. Kvůli tíživé finanční situaci ho nicméně nabídli k odkupu. Přešel tak do majetku města.

K rozhodnutí zastupitelů přispěl i fakt, že ve městě se zájem o atletiku mezi mladými stále zvyšuje.

A jak podotkla mluvčí Veronika Slámová, obnovený atletický stadion navíc může nalákat i děti z okolních vesnic. O dotaci už radnice i požádala. „K samotné stavbě je ale ještě daleko. Pokud budeme úspěšní, nejprve vznikne projektová dokumentace. A všechno musí dál projednávat zastupitelstvo," řekla Slámová.

Zpráva o tom, že zastupitelé dali projektu zelenou, potěšila i trenéra mladých atletů Josefa Křižku. I on potvrdil, že stav stadionu je velmi neutěšený. „Pro děti je vždycky zážitkem, když jedeme závodit do jiného města, kde je pěkný stadion. Teď to vypadá, že se ho dočkáme i u nás ve Slavkově. Když tady trénujeme například běh na šedesát metrů, tak po padesáti metrech děti musí brzdit, aby neskončily v tújích," popsal Křižka.

Ne všichni jsou ale rozhodnutím zastupitelů nadšení. Například podle Slavkovana Tomáše Hanáka by si město mělo vytyčit jiné priority než opravu stadionu. „O jeho špatném stavu vím, nicméně si myslím, že by radnice měla dát přednost spíš chodníkům a místním cestám než tomuto obrovskému projektu. Zatím ale není nic jisté, je teprve podaná žádost o dotaci," podělil se o svůj názor Hanák.

Pokud k rekonstrukci dojde, začnou podle někdejších Navrátilových slov mladí slavkovští atleti užívat stadion jako hlavní zázemí. V současné době přes léto trénují v atletickém areálu Základní školy Tyršova a v zimním období v tělocvičně integrované střední školy. Velký stadion zatím navštěvují jen ve zvláštních případech.

Autor: Zdeněk Kousal

1.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Od největší letecké katastrofy v ČSSR uplynulo 40 let

Dvacátého osmého července 1976 došlo k nejtragičtější letecké nehodě ČSA na území tehdejšího Československa, když pádem do rekreační vodní nádrže Zlaté piesky u Bratislavy skončil let stroje Il-18. Zahynulo 76 osob, údaje o počtu přeživších se dodnes liší.

AKTUALIZOVÁNO
Záchranáři v Jihomoravském kraji ve čtvrtek vyhlásili stávkovou pohotovost. Nesouhlasí s personální politikou vedení organizace, kvůli které odchází mnoho lékařů. Na snímku Dagmar Žitníková a Bohuslav Zrza.

Záchranáři vyhlásili stávkovou pohotovost. Nesouhlasí s personální politikou

Brno – Záchranáři v Jihomoravském kraji ve čtvrtek vyhlásili stávkovou pohotovost. Nesouhlasí s personální politikou vedení organizace, kvůli které odchází mnoho lékařů.

Tvrdil, že jim přišel vrátit peníze. Místo toho starší manžele z Drnovic okradl

Vyškovsko – Vydával se za pracovníka energetické společnosti a tvrdil, že jim přišel vyplatit přeplatek za odběr elektrické energie. Ale místo toho, aby manželskému páru peníze donesl, je o ně připravil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.