VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ročník 2009: mimořádný, poprvé přikyselovaný

Jižní Morava - Vláda letos poprvé dovolila legální přikyselování vína. Loňská sklizeň je totiž velmi sladká, kvalitou nejlepší za posledních patnáct let

11.1.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Karolína Havlíčková

Loňská sklizeň vína je pro pěstitele na jižní Moravě výjimečná. Nejméně ze třech důvodů. Prvním z nich je podprůměrná úroda, sklidili totiž o třetinu méně hroznů než v loňském roce. Druhý důvod je mnohem příjemnější: loňský ročník se zařadí k nejkvalitnějším za posledních patnáct let. A třetím důvodem je novinka ve zpracování vína: vláda ho totiž pěstitelům poprvé dovolila legálně přikyselovat.

Možnosti evropské legislativy udělit takovou výjimku využila česká vláda právě kvůli mimořádné kvalitě loňského ročníku. Velmi teplé počasí se postaralo o vysokou cukernatost vína, která je jedním z hlavních ukazatelů jeho kvality.

Až moc sladké

Na druhou stranu tím ale víno a hlavně jeho bílé odrůdy ztrácejí přirozený obsah kyselin. „V Česku je dokyselování novinkou, ale v zahraničí je už běžné. Nečekám ale, že vinaři teď začnou dokyselovat ve velkém. Většina si totiž hlídá kyselost hroznů už ve vinohradech. Nenechají je zkrátka zbytečně přezrát a poté ani moc dlouho kvasit,“ uvedl předseda Vinařů brněnské oblasti Jaroslav Sopouch.

S vinaři se Sopouch jednoznačně shoduje na mimořádné kvalitě loňského ročníku. Za posledních patnáct let byl podle odborníků podobně hodnotný jen rok 2006. „Srpen a září přinesly nadprůměrné teplo a díky tomu se v hroznech usadilo nebývale cukru, který je základním předpokladem kvalitního vína,“ řekl předseda Svazu vinařů České republiky Jiří Sedlo. Doplnil, že šestatřicet procent hroznů loňské sklizně tvoří modré odrůdy, zbytek bílé.

Kvalitu ročníku sice vynášejí znalci do nebes, s výnosem je to ale přesně opačně. Oproti roku 2008 se sklizeň hluboce propadla. „Přibližně o třetinu. Tedy na výnos čtyři a půl tuny z hektaru,“ upřesnil Sedlo. Upozornil, že zmíněné číslo platí pouze pro moravské vinaře. „V Čechách jsou na tom ještě hůře. Tam mají z hektaru jen tři tuny,“ zdůraznil.

Přestože některá vinařství jsou na tom s úrodou podobně jako loni, většina pěstitelů si stěžuje. „Na jaře, když réva kvetla, hodně pršelo, což nám uškodilo. Pak dokonce přišly kroupy, které nám zničily velkou část vinohradu,“ posteskl si Pavel Vrba ze stejnojmenného vinařství na Znojemsku. Pro něj dopadl loňský ročník ještě hůře, než pro ostatní: sklidil totiž o dvě třetiny hroznů méně než obvykle.

Nízké výnosy dostanou jihomoravské pěstitele do ztráty. „Cena hroznů sice zůstala stejná jako loni, dvanáct korun za kilogram, ale už tehdy to sotva pokrylo náklady. Letos jsme sklidili mnohem méně, a proto naše ztráty vychází asi na šest korun za kilo,“ upozornil Sedlo.

Ledové v ohrožení

Kromě nízké sklizně letos vinařům přidalo vrásky na čele i čekání na první mrazy. Až při šesti stupních pod nulou se totiž smějí sklízet hrozny pro výrobu ledového vína, které patří k nejdražším přívlastkovým na trhu. Je typické svojí výraznou vůní, nižším obsahem alkoholu a vysokou cukernatostí. „Mrazy přišly až před Vánocemi. Vinaři se báli, že jim hrozny kvůli dešti uhnijí, a tak sklidili dříve ,“ řekl Sedlo.

Na ochutnávku loňského ledového si ale lidé ještě počkají. „Zraje totiž hodně dlouho. První lahve se na trh dostanou až někdy v září či říjnu,“ řekl Sopouch.

Přestože ledové víno patří k těm nejvzácnějším, ne všichni mu přišli na chuť. „Na můj vkus je hodně těžké. Ochutnala jsem ho párkrát na slavnostních akcích a sama si ho určitě nekoupím. Nejen kvůli vysoké ceně,“ řekla Brňanka Jana Fojtíková.

Více čtěte v pondělním vydání Vyškovského deníku Rovnost

Autor: Tereza Bartošíková

11.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Blanenská umělkyně Sylva Tomková. Archivní snímek

Jazz a šrot. Umělci svaří nové sochy z odpadu

Ilustrační foto.

U čerpací stanice hořela malá dodávka. Požár hasiči likvidovali téměř hodinu

Vyškovská nadace Tři brány rozdělí další granty

Vyškov – Už popáté zkouší vyškovská nezisková organizace Paprsek získat peníze z projektu grantového řízení nadace Tři brány, která rozdělí peníze mezi žadatele a jejich projekty.

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Nic podobného se prozatím žádnému z českých ministrů nepodařilo, přestože si to všichni přáli: koncentrovat lékařskou péči do velkých nemocnic. Zrušit část malých špitálů nebo je změnit na léčebny dlouhodobě nemocných je totiž politická sebevražda.

AKTUALIZOVÁNO

Kiss and ride? Rodiče školáků stále hledají parkovací místa

Blanensko, Vyškovsko – Marek Novotný občas vyzvedává neteř u jedné ze dvou základních škol v Bučovicích. Běžnou výpomoc příbuzným popisuje jako stresovou záležitost a souhlasí s ním i řada rodičů. „Je to tragédie. Stojí tam kolony aut, lidé parkují, kde se dá, z místa se nedá vymotat,“ řekl Novotný. Připomněl, že problémy mají u dvojice škol na okraji města i řidiči autobusů.

Čtrnáct milionů za úraz? Soud rozhodne za týden, žádost o nový posudek zamítl

Vyškov – Před šesti lety se na Borise Trávníčka svalil při školní exkurzi na židovském hřbitově v Rousínově náhrobní kámen. On zůstal upoutaný na invalidní vozík. Ve čtvrtek dopoledne o odškodném pro poškozeného znovu rozhodoval Okresní soud ve Vyškově. Muž žádá po škole částku ve výši čtrnácti milionů korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení