VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rok '68 ve Slavkově: Konflikty i mezi sousedy

Slavkov - Již středověký kronikář Kosmas věděl, že psát o událostech, jejichž přímí účastníci či svědkové jsou dosud mezi živými, není bez nebezpečí. Lidská paměť je totiž zrádná: již s odstupem několika měsíců, a což teprve více let, se vše jeví docela jinak. A samozřejmě záleží na úhlu pohledu: hrdina pro jednoho může být zrádcem pro druhého.

17.8.2008
SDÍLEJ:

Událostmi, které se děly ve Slavkově u Brna v osmašedesátem roce, se zabývá například nedávno vydaná monografie věnovaná dějinám města. Dokumenty doby můžou zájemci najít také v Muzeu Vyškovska ve Vyškově.Foto: Repro: Deník/Aneta Dědičová

Naše moderní dějiny jsou protkané významnými okamžiky, při kterých se lámal osud státu i jednotlivců. Na objektivní zhodnocení většiny z nich je ještě příliš brzy, vždyť časový odstup stále není dostatečný a řada důležitých dokumentů je ještě ukryta nejen v našich archivech.

V posledních letech se stále častěji setkáváme se snahou vyrovnat se s obdobím po roce 1948, tedy s obdobím nástupu a prvních let upevňování totalitního režimu. Řada odborných knih či televizních dokumentů svědčí o tom, že první kroky byly učiněny. Ohledně událostí roku 1968 jsme ovšem v tomto ohledu teprve na samém počátku cesty. A je příznačné, že nedávno vydaná velká monografie věnovaná dějinám Slavkova u Brna se dobou konce šedesátých let zabývá jen velmi okrajově.

Komunistické represe padesátých let a urputný boj s vnitřním nepřítelem se počátkem šedesátých let více méně vyčerpaly. Snaha o „socialismus s lidskou tváří“, uvolnění politických poměrů či prostě sílící proces demokratizace vyvolal nadšení i naděje do budoucnosti. Společnost se více otevírala podnětům zvenčí, západ už jen málokdo vnímal jako „imperialistického nepřítele“, snad všechny oblasti veřejného života byly oživené novými podněty. Mimořádný rozmach zažívala i kultura.

Výrazné oživení společenského života přímo ve Slavkově dokumentuje i slavnostní otevření nového kulturního domu (bývalé Záložny), který byl svépomocí a za přispění desítek obyvatel opravován víc než deset let. Akce se konala 8. května 1968, v předvečer výročí osvobození našeho státu Rudou armádou. Oslavy osvobození ovšem proběhly prakticky ve všech obcích regionu, výrazné byly například v Otnicích. O to větší bylo potom zklamání.

Jak známo, tento pozoruhodný vývoj ukončil vpád „spřátelených“ vojsk 21. srpna 1968 a okupace naší země. Spontánní hnutí veřejnosti a odpor vůči moskevskému diktátu nepodpořily tehdejší politické špičky: „muži ledna“ (Dubček, Smrkovský, Svoboda, Černík) nedokázali odolat soustředěnému tlaku.

I na Slavkovsku jsme svědky projevů odporu, i když pozornost místních byla spíš upřena na nedaleké Brno, kde mnoho obyvatel regionu pracovalo a kde byly projevy odporu výraznější, zároveň však bylo víc obětí na životech z řad civilního obyvatelstva. Lidé halasně nesouhlasili s vývojem situace, ve Slavkově i v řadě obcí se objevovaly státní vlajky, protestní plakáty, nápisy psané vápnem na asfaltové silnice nebo na fasády domů. Mezi obyvateli kolovaly letáky a výzvy typu „Žádnou podporu okupantům!“ Máme doložené i téměř „sousedské“ konflikty a rozbitá okna těch, kteří halasně vítali vojska okupantů. Ojedinělé výzvy k aktivnímu odporu však byly záhy umlčeny.

Složitost doby se výrazně projevila i v činnosti slavkovského městského národního výboru. Již 29. srpna 1968 byla rada informována o povinnosti odstranit všechny nápisy a plakáty a zabránit střetům s vojsky cizích armád. Na zasedání celého městského výboru, které se konalo 26. září 1968, přednesl jeho předseda Ladislav Pour mimo jiné i hodinu a půl trvající projev, ve kterém zhodnotil dosavadní politický vývoj. „Šlo hlavně o to, aby poslanci pochopili nutnost podporovat stranické a vládní činitele v jejich úsilí o plnění moskevských dohod“, je doslova uvedeno v zápisu z jednání.
Toto vystoupení však u mnohých vzbudilo výraznou nevoli. „Celý projev na mě působil depresivně a úplně mě ubíjel. Rozhodně s ním nemohu souhlasit,“ prohlásil jeden z poslanců. Následná rozepře protáhla celé jednání na víc než čtyři hodiny. Další politický vývoj však veškeré naděje umlčel, část nejvíc protestujících členů městského výboru odešla nebo byla posléze vyloučena, ostatní se vrátili k běžné každodenní činnosti.

Za této situace poněkud nedůstojně vyzněly oslavy padesátého výročí vzniku samostatného Československa, které se konaly 27. října 1968 ve Společenském domě ve Slavkově. Kritiku vyvolal jak velmi malý zájem obyvatel, tak i fakt, že portréty státníků byly v některých výlohách vystavené mezi spotřebním zbožím. Předání pamětních plaket třiatřiceti účastníkům odboje a zasloužilým občanům jako poděkování za zásluhy o vytvoření samostatného státu o den později pak nemělo daleko k fiasku.

Období následné „normalizace“ zničilo do důsledku vše pozitivní z předcházejícího vývoje a znamenalo návrat ke zkostnatělému komunistickému režimu. Stranické čistky a zákazy činnosti pak postihly široké spektrum lidí napříč společností: vědce, lékaře, umělce, odborníky, řadové zaměstnance. Reakcí na tento vývoj je, kromě přirozeného zklamání, nejen naprostá pasivita a ztráta zájmu o věci veřejné, ale i nová vlna emigrace.

Jedním z charakteristických rysů této ponuré doby, který postihl mnoho zcela obyčejných lidí, bylo přísné kádrování. Na počátku stála snaha po přísné stranickosti, která se záhy proměnila v devalvaci základních mravních hodnot a rozmach donašečství a udavačství. V archivech se nacházejí desítky a stovky kádrových posudků, které mnohdy zacházely až do ponižujících či zcela groteskních detailů, posudků psaných někdy až zoufale neobratným jazykem a s mnoha gramatickými chybami. Jediný špatný posudek mohl znamenat konec pracovního postupu nebo ztrátu možnosti studia na vysoké škole pro děti postiženého.

Je třeba ještě uvést, že doposud nemáme zcela věrohodné informace ohledně počtu postižených z vyškovského okresu nebo přímo ze Slavkovska. Údaje o tom, kolik obyvatel žijících v regionu se odhodlalo k emigraci nebo bylo postiženo politickými či společenskými represemi, se pohybují spíše v rovině odhadů.

Události roku 1968 nejen ovlivnily osud a směřování našeho státu na další dvě desetiletí, ale současně na dlouhou dobu znamenaly i konec reálným nadějím na změnu politického systému. Na návrat demokracie museli obyvatelé Československa bohužel ještě řadu let čekat.

Karel Mlateček

Autor: Redakce

17.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vznik festivalu Serial Killer, který bude první svého druhu ve střední Evropě, iniciovala nezávislá producentka a proděkanka Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze Kamila Zlatušková.

Unikát ve střední Evropě. Nový „zabijácký“ festival představí televizní seriály

zahradní kuchyně

Vařit můžete i pod širým nebem

Jihomoravští policisté převezmou nový luxusní supersport. Měsíc po nehodě

Brno – Nový supersport BMW ve středu převezmou jihomoravští policisté. Potvrdil to policejní mluvčí Bohumil Malášek. „Dnes jej převezeme do Brna. Budeme ho mít za stejných podmínek jako ten minulý," řekl mluvčí.

Čtení na dovolenou. Knihovna zapůjčí audioknihy i elektronické čtečky

Vyškov - Kdo přemýšlí, jak si zkrátit dlouhou cestu na dovolenou, může zavítat do vyškovské Knihovny Karla Dvořáčka. Kromě klasických knih si v ní lidé můžou půjčit i řadu audioknih. „Zájemci si je mohou vybrat ve druhém podlaží. Rezervace přijímáme on-line nebo osobně u knihovníků," zmínila pracovnice knihovny Zdeňka Adlerová.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Jižní Morava – Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

AKTUALIZOVÁNO

Zamaštěná dálnice blokovala provoz 7 hodin. Při nehodě se vysypaly prasečí kůže

Rousínov /FOTOGALERIE/ – Kovové výlisky a vepřové kůže v úterý po čtvrté hodině odpoledne zkomplikovaly provoz na dálnici D1 u Rousínova. Vysypaly se ze dvou nákladních aut, která se tam srazila.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies