DISKUTUJTE DOLE POD ČLÁNKEM

Kdysi lidé stáli fronty u chudičkého, ale malebného stavení ve vyškovské místní části Dědice, aby se mohli podívat na kolébku roběte, z něhož později vyrostl první dělnický prezident. Po pádu totality se z komunistické svatyně stal výstavní areál. Jenže kvůli vzdálenosti od centra nepřilákaly dostatek návštěvníků ani atraktivní expozice. A tak zhruba před šesti lety muzeum výstavy ukončilo. Dnes pro objekt nemá využití. Rádo by si ponechalo moderní přístavbu. O původní selskou budovu se ale už starat nechce.

V současné době muzeum domek využívá jako úložiště. Je doslova narvaný od sklepa až po půdu. „Jsou v něm nejrůznější exponáty, zejména větších velikostí, jako je například fukar, mlýnek na obilí či česačka koňských žíní. Právě jeho přeplněnost nás přivedla k myšlence přestavět celý moderní přístavek výstavního pavilonu na centrální depozitář,“ uvedl ředitel muzea František Korvas.

Instituce tam chce ukládat všechny archeologické nálezy, které musí podle zákona uchovávat. Je jich obrovské množství a stále přibývají díky stavbě dálnice, kanalizace a dalším projektům. V současné době pro ně muzeum nechává zhotovit posuvné boxy a regály. Počítá také s tím, že do proskleného přístavku umístí i nejrůznější výtvarná díla a další předměty z depozitáře. Současný depozitář je totiž přeplněný a nepřehledný.

Opravy začaly na podzim loňského roku a skončí letos na podzim. Jedenáct milionů získalo muzeum jako účelovou dotaci od Jihomoravského kraje.

Poté se původní selská část uvolní. Co s ní bude, to je zatím velká neznámá. „Dosud jsme nenašli rozumné využití. V letošním roce už budeme muset situaci dořešit. Pravděpodobně navrhneme městu, aby ho převedlo na sebe, pokud pro něho najde využití. V dřívějšku padaly návrhy na přesunutí pobočky knihovny nebo pro nějakou neziskovou organizaci,“ dodal Korvas.

Podle jeho slov se objevil i návrh zbudovat muzeum totality, ale Korvas ho nevidí jako reálný. Obává se, že by o něho lidé neměli zájem. S nadsázkou uvedl, že pro mládež jsou padesátá léta a doba husitská zhruba ve stejné časové rovině. Domnívá se také, že by totalitní muzeum nebylo čím naplnit. Kromě mnoha lejster se zápisy ze schůzí není moc co nabídnout. „V archivech chybějí dokumenty, z nichž by bylo možné představit někdejšího komunistického prezidenta jako člověka,“ doplnil Korvas.

S vedením Vyškova muzeum ještě otázku neprojednávalo. Radnice se ale jednání nebrání. „Bude však záležet na konkrétních podmínkách i na případném výsledku diskuze, jak bychom v tom případě s objektem naložili, a na mnoha dalších aspektech,“ uvedla mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová.

Pokud město nebude mít zájem, je muzeum připravené usedlost patřící Jihomoravskému kraji nabídnout k prodeji. Nebude to ale jednoduché, protože jde o kulturní památku. „Domek sice nemá příliš výraznou historickou hodnotu, ale rekonstrukce exteriéru je celkem povedená. Přestože šlo spíš o kulisu, byl domek přestavěný do podoby ze začátku devatenáctého století, která už dnes není k vidění. Nebylo by proto rozumné se památkové ochrany zbavovat. Prodeji však nijak nebrání,“ je přesvědčený Martin Číhalík z Národního památkového ústavu. Jak vlastně vznikla „rodná chaloupka“?

Rok po Gottwaldově smrti propagandisté z domu vystěhovali rodinu Štarkových a dům přestavěli na chudé vesnické stavení. Zmizelo například horní patro, několik oken zazdili. Namísto sporáku se objevila černá kuchyně a vniveč přišla i koupelna. Pikantní je, že Gottwald se v Dědicích vůbec nenarodil.

O místě jeho narození se již dříve vedly spory a dohady. Pravé místo si přivlastňovali lidé z několika vesnic od Topolan až po Ivanovice na Hané. „Pravda ale byla taková, že se narodil v Herolticích ve stodole na slámě. Ta stála poblíž dnešní hasičské zbrojnice a patřila ke statku hospodáře Franze, pocházejícího z Ivanovic. U toho pracovala Klementova svobodná matka, kterou pak i s děckem statkář odsunul do Dědic,“ vysvětlil před časem starosta Hoštic-Heroltic Jaroslav Strašák.