Podle jejího jednatele Miloše Janečka sestry opustily zdravotnické zařízení od začátku roku do března. „Abychom zajistili dosavadní vysokou kvalitu ošetřovatelské péče, přistoupili jsme k racionalizaci intenzivní péče. Neznamená to její omezení, ale pečlivé zvažování, zda je pobyt na lůžku pro konkrétního pacienta skutečně nutný,“ popsal opatření jednatel.

Ostatní oddělení problémy s počtem sester nemají. „Situace má jedno řešení. A to naplnění stavů zdravotních sester. Doufáme, že nastane po ukončení studií v letošním roce,“ dodal Janeček.

Doplnil, že boskovická nemocnice zaměstnává 260 sester. Kolik jich nyní celkem potřebuje, vedení instituce nesdělilo.

Sestry chybí i v blanenské nemocnici, celkem devět. Podstav tak činí deset procent. „Na interním, plicním a kožním oddělení, která jsou pracovně nejnáročnější a neatraktivní, nám jich schází šest,“ upřesnila mluvčí blanenské nemocnice Kateřina Ostrá.

Sestry a zdravotní asistenti
Všeobecná sestra
• Zajišťuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péči bez odborného dohledu,v souladu s diagnózou stanovenou lékařem.
• Ošetřuje akutní a operační rány včetně drénů.

Zdravotní asistent
• Nesmí pracovat samostatně bez sestry.
• Poskytuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péči.
• V míře určené všeobecnou sestrou má na starost ošetřovatelské výkony.

Jako důvod také uvádí odchod zaměstnankyň do důchodu nebo na mateřskou dovolenou.

ASISTENTI NEJSOU ŘEŠENÍ

Ostrá dodala, že problémy v chodu nemocnice nastávají v období chřipkových epidemií a dovolených. „Přijetí absolventů z řad zdravotnických asistentů, kteří musí pracovat pod odborným dohledem, není řešení. Jsou nasazení na oddělení, kde to umožňuje záběr vykonávaných činností,“ upozornila dál Ostrá.

Situace v blanenské nemocnici zatím umožňuje provoz všech lůžek a také asi dvaceti přistýlek. Pokud bude ale sester i nadále ubývat, je podle mluvčí možné, že část přistýlek bude dočasně uzavřená.

O obor přitom podle zástupce ředitele blanenské obchodní akademie a střední zdravotnické školy Milana Šoby mladí lidé zájem mají. „Za současné problémy může i způsob vzdělávání. Po střední škole se absolventky stanou pouze zdravotnickými asistentkami. Nemocnice o ně mají zájem, protože jsou v nižší platové třídě. Musí na ně ale dohlížet zdravotní sestra,“ vysvětlil Šoba. Tou se absolventky stanou až po navazujícím studiu na vyšší odborné škole.

Další příčiny nedostatku sester je podle Šoby ředitele náročnost práce v nemocnici. Sestry raději odchází do hospiců či soukromých ordinací, často do Německa. „Ty, které umí jazyky, jezdí pracovat i do Saudské Arábie,“ pokračoval Šoba.

Některé ženy odchází do úplně jiných odvětví. „Studovala jsem zdravotní lyceum v Kyjově. Vše se tam probíralo okrajově a na praxi do nemocnice jsme se nedostali, proto jsem si pak zvolila obor zdravotnický záchranář na vyšší odborné škole ve Zlíně. Není to ale práce pro mě,“ shrnula například Erika Benešová. Teď pracuje na městském úřadě v Kyjově na Hodonínsku.

Stabilní počet sester má naopak nemocnice ve Vyškově. „Případné problémy bychom řešili nahrazováním sester zdravotnickými asistenty na odděleních, kde nám to provoz a dohled sester umožňuje,“ nastínila náměstkyně pro ošetřovatelskou péči vyškovské nemocnice Jitka Moravová.

Největší problém sehnat nové sestry tam má interní a plicní oddělení. Nemocnice by na obě mohla přijmout po dvou nových sestrách.