Hazucha: Sláma je levná izolace, zabudování je pracné

Netypický domek vzniká v Habrovanech. Juraj Hazucha jako izolační materiál ve stěnách použil slámu, zdi omítl hlínou. Pasivní dům bude potřebovat jen málo energie na provoz.

Proč jste si jako izolaci stěn domu vybral zrovna slámu?
Díky svému přesvědčení mám k přírodním materiálům blízko. Ke slámě jsem se dostal před pěti lety při stavbě jednoho domu na Slovensku.

Jak se liší sláma od jiných druhů izolace?
Sláma nemá rovné hrany, není jednoduché ji do domu zabudovat. Je to levný materiál, na celý dům vyjde do padesáti tisíc. Ale je velmi pracné ho zabudovat, takže se započítáním práce se z hlediska peněz srovnávají rozdíly mezi slámou a běžnými izolacemi. Navíc žádná stavební firma slaměnou izolaci nezabuduje, jediná možnost je svépomoc. Je to ideální příležitost pro setkání příznivců přírodního stavění. U nás proběhly workshopy na slaměné izolace a na hliněné omítky.

Kde jste sehnal slámu na stavbu vašeho domu?
To je problém, v obchodě ji samozřejmě nikde na skladě nemají. Koupili jsme běžné balíky od zemědělce. Na tom, jaký farmář použije lis, závisí rozměr a stlačení balíku. Ideální hmotnost je devadesát kilo na kubík.

Jaký je rozdíl v potřebné tloušťce slaměné izolace ve srovnání s jinými materiály?
Slámy je na stejně kvalitní zateplení potřeba o dvacet pět procent více.

Nebojíte se hlodavců či jiných parazitů?
Ne. Sláma je čistá celulóza. Jedí ji pouze některé druhy mravenců, které u nás nežijí. A například restaurátoři se dost často setkávají v historických stavbách se slámou, která má třeba sto roků a je nepoškozená.

Váš dům má ještě jednu zajímavou charakteristiku, je pasivní. Co to znamená?
Pasivní je dům, který má spotřebu energie na vytápění přibližně čtyřikrát až šestkrát nižší než běžná novostavba. Proti starším stavbám je úspora dokonce ještě vyšší, může dosáhnout až devadesát procent. Rozdíl ale není jenom v ušetřených penězích a vyšší kvalitě obálky. V pasivním domě je vyšší komfort vnitřního prostředí. Je totiž nainstalovaný systém vnitřního větrání. Bežná novostavba je natolik těsná, že nedokáže zajistit potřebnou míru výměny vzduchu. Pasivní dům je neustále větraný a zpětný zisk tepla umožuje, aby odpadní teplo, které bychom jinak vypustili, ohřívalo přicházející vzduch.

Jak je dosaženo úspor energie v pasivním domě?
Komponenty na pasivní dům jsou obecně o trošku lepší, než na běžné domy. Je potřeba silná vrstva izolace, okna ideálně s trojskly a s izolovaným rámem. Další zásadou je těsná obálka budovy, která se testuje v průběhu stavby. Kvůli úniku tepla a ochraně konstrukcí.

Žádali jste o dotaci v rámci programu Zelená úsporám?
Ještě ne, ale budu. Dříve byl totiž problém u částečně svépomocné výstavby a u použití necertifikovaných materiálů a firem. Dotační titul se ale později změnil a nyní je možné žádat o dotace i v případě, že se jedná o materiály, které nejsou v seznamu.

O jak vysokou částku chcete žádat?
Na novostavby v pasivním standardu je možné získat dvě stě padesát tisíc na jeden rodinný dům. Já budu nejspíše žádat také o příspěvek na kotel na dřevo.

Jaké technické parametry musí dům splňovat, aby splnil požadavky v rámci programu Zelená úsporám?
Měrná potřeba tepla na vytápění musí být pod dvacet kilowatthodin na metr čtvereční a rok. Při zkoušce neprůvzdušnosti budovy musí být dosáhnuto hodnoty 0,6 za hodinu. Spotřeba primární energie nesmí být vyšší než šedesát kilowatthodin ročně. Přihlíží se také k tomu, z jak ekologického zdroje člověk energii bere.