VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z kronik vyčetl osudy sestry skladatele Leoše Janáčka

Švábenice - /STORY/ Zatímco v létě prochází křížem krážem pole, meze a lesy, přehrabuje se v hlíně a jásá nad každým střepem dokazujícím bohatou historii městyse Švábenice, v zimním období se na dlouhé hodiny uzavřel do zaprášených archivů a luštil stovky ručně psaných, zažloutlých a zohýbaných dokumentů. Důchodce Pavel Kudlička se prostě vůbec nenudí.

3.3.2009
SDÍLEJ:

Leoš Janáček.Foto: repro/DENÍK

V poslední době se zaměřil hlavně na školní kroniky, ze kterých se snažil vyčíst osudy učitelky Eleonory Janáčkové, sestry slavného hudebního skladatele Leoše Janáčka. Švábenice se jí staly na dlouhá léta domovem a posléze i místem posledního odpočinku.

Poprvé se Kudlička o Janáčkovou začal zajímat před lety, kdy vedl sdružení občanů pro Švábenice, které se mimo jiné zabývalo historií městyse. Tehdy pořádal spolu s vyškovským kulturním střediskem koncert na paměť sestry slavného hudebního skladatele.

„Její osudy připomínal jenom velký litinový kříž na hřbitově a později pamětní deska na budově staré školy pod kostelem. Kromě útržkovitých informací z obecní švábenické kroniky jsme podrobnější Janáčkové osudy neznali. To byl popud pro to, abych pátral hlouběji,“ říká Kudlička.
Ze školní kroniky zjistil, že Janáčková přišla do Švábenic v roce 1875 ve zhruba pětatřiceti letech jako pomocná učitelka.

„Švábenická dítka učila Janáčková osmadvacet let. Poté se přesunula do Dědic,“ vypráví Kudlička a ukazuje kroniku dědické školy z roku 1903. Janáčkové v té době bylo třiašedesát let a brzy těžce onemocněla. „Koncem prosince 1903 podala Janáčková přímo u ministerstva školství žádost za definitivní ustanovení, z něhož se dlouho netěšila,“ říká amatérský badatel ze Švábenic.

Ještě v dubnu jí byla udělená dovolená do konce školního roku s doporučením trvalého odpočinku. „Janáčková se vrátila do Švábenic, kde ve svém domku v roce 1919 spokojeně dožila. Právě také díky jejímu pohřbu máme jeden z nemnoha důkazů, že Švábenice navštívil i Leoš Janáček,“ dodává Pavel Kudlička.

Historikové o tom vědí díky vzpomínce hospodyně Marie Stejskalové, která u Janáčků pracovala dlouhých čtyřicet let.

Poté, co Kudlička uceleně shrnul osudy Janáčkové na Vyškovsku, začal se zabývat další historickou událostí. „Poté, co Vyškovské noviny uvedly, že jsem už před léty vypátral jména a osudy padlých vojáků, obrátily se na mě další vesnice z regionu, které mě požádaly o podobnou službu,“ popisuje současnou práci amatérský pátrač.

Dál se věnuje osudu faráře, strýce z manželčiny strany, který strávil válečná léta 1941 až 1945 v Hošticích na Kroměřížsku a zažil dramatické chvíle. Podrobně je popsal v soukromé rodinné kronice. Pátrá také s Mojmírem Režným po zaniklé obci Šebořice v blízkosti Švábenic.

Díky svému zájmu o regionální historii už dokázal Kudlička odhalit mnohé zajímavosti. Vyhledává v archivech, poslouchá vyprávění pamětníků, pročítá korespondenci z pozůstalostí. Postupně pak odkrývá dramatické příběhy a lidské osudy.

Autor: Šárka Dubská

3.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nové slavkovské logo.

Slavkov má nové logo. Objeví se i na reklamních předmětech

Ilustrační foto

Opravy silnic v kraji? Z dvaceti projektů je devět mostů

Zloděj se vybavil na další sezonu. Snowboardy vytáhl přes příčky

Vyškov – I když už zima končí, zloději, který se vloupal na začátku týdne do sklepa jednoho z bytových domů v okresním městě, to nevadilo. Terčem jeho zájmu se staly snowboardy.

Mrazy odnesla došková chaloupka. Omítku strhla voda z prasklého potrubí

Blanensko, Vyškovsko - Vysoušeče jedou naplno a obec šetří na opravy. Omítku přes dvě stě let staré doškové chaloupky v Ruprechtově na Vyškovsku poškodila voda z potrubí, které prasklo kvůli letošním mrazům.

Nová archeostezka zavede k tajemnému trojhrobu i místu nálezu Věstonické venuše

Dolní Věstonice, Pavlov – Novinky v pavlovském Archeoparku i brzy otevřenou archeostezku vedoucí do Dolních Věstonic. To nachystalo pro turisty Regionální muzeum v Mikulově.

Jeskyně Býčí skála otevře později. Kvůli hnízdění vzácných dravců

Adamov – Býčí skála v Moravském krasu je velké lákadlo pro turisty. I přesto, že běžně nepřístupná jeskyně nedaleko Adamova na Blanensku je pro veřejnost otevřená jen několik dní v roce. Tradiční květnové vstupy se však letos přesouvají až na červen a červenec. Jeskyni a nejbližší okolí ochranáři do té doby uzavřou kvůli hnízdění ohrožených dravců.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies