„A jako odškodnění za to, co nemusí v práci podstupovat skoro nikdo, dostáváme k výplatě dvě stě korun v čistém, což je příspěvek za práci s neurotickými pacienty,“ popsala pečovatelka jednoho z jihomoravských ústavů pro postižené, která nechtěla být jmenovaná.

19tisíc korun byla loni průměrná hrubá mzda pečovatele. Ve státních zařízeních jsou platy tabulkové, charitě a neziskovkám přispívá stát, kraje a obce.

Za péči o bezmocné ji na účet chodí zhruba patnáct tisíc korun měsíčně. Brala by ještě méně, kdyby neměla čtyřletou praxi a maturitu. „U nás je nástupní mzda patnáct tisíc hrubého. Když to na pohovoru řeknu, lidé vykulí oči a je trapné ticho,“ přiznala ředitelka vyškovské charity Hana Regnerová.

Organizace neustále shání tři pracovníky. V celé České republice jich podle předsedkyně odborů sociální péče Dagmary Žitníkové chybí několik tisíc. „Na třicet klientů je někdy jen jeden pečovatel. Ten se dostává do neřešitelných situací,“ varovala Žitníková.

Blanenská charita hledá také tři lidi. „Je to náročné povolání, ale nízko ohodnocené, proto nemůžeme nikoho sehnat. Na dohody nám pomáhají důchodci nebo matky na mateřských dovolených,“ řekla ředitelka blanenské charity Jana Sedláková. Podle nejmenované pečovatelky zůstanou jen lidé, kteří v práci vidí smysl. „Nejde to dělat pro peníze,“ zmínila žena.

Podle zájmu zaměstnavatelů úřady práce na Blanensku a Vyškovsku pořádají rekvalifikační kurzy pro pečovatele. „Loni se jich zúčastnilo sedm lidí z Blanenska a čtyři zájemci z Vyškovska,“ informovala mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.

Ilustrační foto.
Studenty děsí povinné lekce. Masarykova univerzita chce také zavést hodnocení X