V souvislosti s hladinami řek Povodí Moravy stále hlásí podprůměrný stav. „Průtok v Hané ve Vyškově odpovídá přibližně sedmačtyřiceti procentům obvyklého průtoku v lednu. Také všechny další podobné toky na Vyškovsku vykazují podprůměrný setrvalý stav," oznámila mluvčí státního podniku Gabriela Tomíčková.

Nadšení proto z vývoje situace nejsou zemědělci. Zatímco loni ještě půda měla zásoby vody a třeba ve společnosti Kojál Krásensko měli podle ředitele Ladislava Ševčíka nadprůměrnou úrodu, letos ji očekávat nebudou. „Zásoby vody už totiž nejsou. A připravit se dopředu na suché léto nejde. Investovat do závlahy nemůžeme, jsme v kopcovité oblasti," povzdechl si Ševčík.

Jediné, co podle něj můžou dělat v případě, že počasí bude stejné jako loni, je přizpůsobit a změnit strukturu plodin. Nejméně je na vláhu náročná kukuřice, řepka a také obilí. „Musíme ale zároveň pěstovat to, co dovedeme prodat," podotkl.

srážky očekávají
Podle předpovědí meteorologů se v následujících dnech na Vyškovsku oteplí, přes den můžou teploty vystoupat nad nulu. Déšť nebo sněžení očekávají až od začátku příštího týdne. Minimálně v jeho první polovině může jít o vydatnější srážky.

O tom, jak se připravit na variantu, že se horká suchá léta u nás stanou pravidlem, už uvažují také v některých obcích Vyškovska. Někde dokonce mají na stole projekty na opatření, která pomůžou zadržet vodu v krajině.

Jako například v Hruškách. „Protože ležíme v suché oblasti, byl jsem nedávno na krajském úřadě na školení. Naší prioritou tak je v souvislosti se změnou klimatu a počasí zadržovat vodu v katastru vesnice. Nyní máme dva rybníky a na stole projekt na obnovu dalšího, který v minulosti sloužil pivovaru k výrobě ledu na chlazení piva. Předpokládaná cena vychází zhruba kolem dvou milionů korun," sdělil starosta Hrušek Jan Kauf.

Zaplatit ji chtějí pomocí dotací. A to buď z operačního programu Životní prostředí, nebo zažádat přes Státní pozemkový úřad. „K uskutečnění projektu dojde nejdřív v roce 2017," doplnil Kauf.

Pomoci může i obnova vážanského rybníka, který se v minulosti rozkládal na ploše asi jednoho kilometru čtverečního v místě, kde se dnes setkávají katastry Vážan nad Litavou, Hrušek, Křenovic a Slavkova u Brna. Konkrétně ve Slavkově pak do budoucna chystají ještě další opatření. „A to dva poldry. Pomůžou jak zadržet vodu v krajině, tak i ochránit město před přívalovými dešti, které jsou pro nás rovněž hrozbou," řekla slavkovská mluvčí Veronika Slámová.

Nejen vodohospodáři, města a vesnice mají obavy ze sucha. Aby letošní první sníh nebyl tím posledním, si přejí i obyvatelé regionu. Třeba Vyškovanka Ludmila Vrtělová, která se v sezoně stará o zahrádku. „Proto vím, jaká je přes léto spotřeba vody. Pokud jí má být v budoucnu opravdu takový nedostatek, jak se říká, měli bychom s ní začít šetřit co nejdřív, i když třeba právě na zahradě je to velmi těžké," podotkla Vrtělová.