Své narozeniny slaví právě dnes. „Vystudoval jsem elektrotechnickou průmyslovku, kde jsem zároveň také učil, a na Den učitelů mě zvou do Brna. Nemám problém sednout do autobusu a vydat se tam sám,“ říká oslavenec.

To, že je soběstačný, potvrzují i jeho tři dcery. Jedna s ním bydlí a dvě ho pravidelně navštěvují a pomáhají s úklidem. „Jakmile ráno vstanu, obleču se a umyju, tak jdu dát před domek jídlonosič. Oběd si nechávám donést. Jinak si ale zajdu s vozíčkem třeba pro pivo,“ chlubí se Spáčil, který je na svůj věk ve velmi dobré kondici. Jen na kole mu dcery už zakázaly jezdit.

Pevné zdraví přisuzuje právě tomu, že celý život aktivně sportoval. „Pravidelně se chodím koukat v sobotu na fotbal, také ho sleduji v televizi,“ podotýká Spáčil, který má tři vnoučata a stejný počet pravnoučat.

Dlouhověkost má rodina v genech. Třeba oba jeho sourozenci oslavili devadesátku. I když se mu v posledních letech výrazně zhoršil sluch, určitě nesedí doma. „Právě Vyškovský deník Rovnost a Vyškovské noviny čte od začátku do konce. Chodí na různé veřejné schůze, pořád chce diskutovat, stále se zajímá o dění v obci,“ poznamenává jeho dcera Miroslava. V minulosti také seděl v obecním zastupitelstvu. O mandát v křenovickém zastupitelstvu usiloval také při posledních komunálních volbách. Kdyby se za komunisty, kterým je věrný už desítky let, do vedení obce dostal, stal by se vůbec nejstarším zastupitelem v České republice.

Profesní život prožil jako elektronabíječ ve Zlíně a zejména v Brně, o elektromotorech ví prakticky všechno. Zažil i obě světové války. „Zúčastnil jsem se protifašistického odboje organizovaného odbory v Brně. Šířili jsme letáky. Sabotovali jsme také různé vojenské výrobky. Poškozovali jsme například trafa,“ vzpomíná muž, který se ze školy znal i třeba s gymnastou a olympijským vítězem Aloisem Hudcem.

Své 104. narozeniny oslavil o víkendu v rodinném kruhu. „Gratulantů přišlo hodně, těší ho také to, že ho navštěvují váleční veteráni,“ dodává další z dcer Vladimíra.