VYBERTE SI REGION

Velikonoční zvyky v regionu ožívají. Třeba v Holubicích

Vyškovsko - Klapot řehtaček se už ve čtvrtek bude ozývat po Holubicích. Obec se totiž vrací k tradičním velikonočním zvykům. Jinde se omezí na pomlázku.

28.3.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Sylva Pavlačková

Proč na kraslice nepatří modrá barva a z jakého důvodu se na Zelený čtvrtek chodilo s řehtačkami? To už dnes ví jen málokdo. Velikonoční zvyky se ale na Vyškovsko začínají pomalu vracet, a to především na vesnicích.

Důkazem toho může být například i obnovení tradice ostatků v Holubicích. „Už před několika lety za mnou přišli mladí lidé z vesnice, jestli bych ji popsal, jak vlastně ostatky kdysi vypadaly. A nakonec jsme se k nim vrátili. Stejná situace je v poslední době i s velikonočními svátky. Vůbec se mi zdá, že se teď tradiční zvyky hodně obnovují. Asi je to tím, že televizní kultura už lidi unavuje a chtějí se bavit sami," uvedl holubický kronikář Bohumil Robeš.

Zvony odletí dnes

Na Velikonoce tak bude v Holubicích slyšet například chřestění řehtaček. „Například když dnes, tedy na Zelený čtvrtek, takzvaně odletí zvony do Říma, jejich funkci tady zastanou klepači. Se svými řehtačkami chodí po vesnici vždy v šest ráno, v poledne a v sedm hodin večer, aby lidem připomněli klekání," vysvětlil původ tradice Robeš.

O velikonočním pondělí pak chodí chlapci s tradičními pomlázkami. „Těm se u nás říká karabáče. Za mého mládí v úterý chodívala naopak děvčata. Tahle tradice bývala živá ještě za první republiky a za druhé světové války. Dnes se tady spíš některé z děvčat objeví spolu s chlapci v pondělí, ale to už tradice není," řekl kronikář.

Pomlázka zůstává jednou z mála věcí, která se dodržuje i ve městech. „Vždycky se těším hlavně na pondělí, kdy s kamarády obejdeme spolužačky a pěkné holky ze školy, kterým symbolicky naplácáme pomlázkou. Je to příjemné zpestření a pěkná tradice," myslí si například Tomáš Koucký z Vyškova.

Například kůzlečí maso ale dnes na velikonočním stole najdou lidé jen těžko. Dřív to přitom bylo běžné. „Na Velikonoce jsme se vždycky těšili, protože s sebou přinášely jaro. Pro kůzlátka ovšem znamenaly konec pobíhání v chlévě. Během zimy a vlastně ani jindy v roce se už pak kůzlečí maso na stole neobjevilo," zavzpomínala na dětská léta a tehdejší zvyklosti vedoucí vyškovského dětského folklorního souboru Klebetníček Marie Pachtová.

Dříve se podle ní také striktněji dodržoval předvelikonoční půst, který vyvrcholil Velkým pátkem. „V tomto období se každou středu a pátek pekly takzvané jidáše. Měly tvar buď spirálky, uzlu nebo pletence a řadily se mezi postní jídlo, protože nikdy nebyly přesycené tukem nebo nadívané. Posypané mákem nebo kmínem a se svou typickou tvrdou kůrkou se výborně hodily například k polévce," vysvětlila Pachtová.

Takzvaný Svatý týden začal svěcením kočiček na Květnou neděli týden před Velikonocemi. „Každý den pak měl své zvláštnosti. Například na Zelený čtvrtek jsme vždycky jedli mladé kopřivy upravené jako špenát, který ještě tak brzy po zimě nerostl. Nikdy ale nezapomenu na Velký pátek, kdy se vždycky po celé krajině rozhostilo zvláštní ticho. Nikdo totiž z úcty k umučení Krista nic nedělal, a to ani na poli, ani doma. Dnes už se takové ticho nezažije, ale já to mám v mysli dodnes," vzpomněla pamětnice.

Barvila se vejce

O víkendu se pak barvila vajíčka. „Dřív se k nám dovážela takzvaná březulka, což byla barva, která se získávala z cizokrajných barevných dřev. V podobě pilin se používala také na barvení kůží. V horké vodě vejce potáhla červenofialovou barvou," připomněla dnes už téměř zapomenutý způsob barvení Pachtová.

Vajíčka byla v té době dost vzácná, protože slepice po zimě ještě moc nenesly. „Využili jsme ale všeho, a tak se například skořápky po velikonocích nasypaly ke stromům, aby dobře rodily. Dodnes mám radost, když na Velikonoční pondělí přijdou koledníci, a sama se snažím tradice předávat dál. Už zítra, tedy na Velký pátek, budeme v Turistické informačním centru na náměstí předvádět zdobení hanáckých kraslic," dodala Pachtová.

Autor: Martin Zavřel

28.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Odškodnění za pády na chodníku? Uspěje každý pátý

Hrací automaty. Ilustrační foto.

Žena prohrála tisíce na automatech. Kvůli rodině si vymyslela, že ji přepadli

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Mrazy a sněžení pokračují. Hrozí i sněhové jazyky

Jižní Morava – Zatímco před pěti lety Brňané museli přivolávat sněžení a pravé lednové počasí s bílou nadílkou a mrazy rituálním tancem kolem orloje na brněnském náměstí Svobody, letos se zima ukázala Jihomoravanům v plné kráse. „Zatím se dá zhodnotit, že letošní lednové počasí na jižní Moravě je chladnější než v dlouhodobém průměru," uvedla klimatoložka brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Gražyna Knozová. Ve středu a ve čtvrtek meteorologové varují před sněhovými jazyky.

Slavkovský zámek bez bariér? Nákladné úpravy počítají i s výtahem pro vozíčkáře

Slavkov u Brna /ROZHOVOR UVNITŘ/ – Když si chce vozíčkář Antonín Hrabec užít krásu interiérů slavkovského zámku, je to pro něj mnohem náročnější než na jiných jihomoravských památkách. „Má totiž spoustu schodů," vysvětlil předseda občanského sdružení Vozíčkáři ze zámku z Habrovan na Vyškovsku. Za pár let už nebude takové problémy řešit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies