VYBERTE SI REGION

Vlaky Českých drah jsou staré skoro půl století. Kraj chce proto koupit svoje

Jižní Morava - Jsou staré, nevyhovují a ještě nejsou naše. Vedení Jihomoravského kraje má o regionálních vlacích, které míří do Břeclavi, Tišnova a Slavkova, jasno. Rada rozhodla, že chce pořídit vlastní elektrické vlaky za více než sedm miliard korun. Peníze chce získat z evropských dotací.

14.1.2016
SDÍLEJ:

Elektrická pantografová jednotka 560, která jezdí na jihomoravských tratích.Autor: Wkipedia/Harold

Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška by vlaky ve vlastnictví kraje mohly začít fungovat po roce 2019, kdy vyprší desetiletý kontrakt mezi krajem a Českými drahami na provoz regionální železniční dopravy. „Některé vlaky jsou za hranou životnosti. Stáří je pětačtyřicet let a je potřeba mít nové," uvedl hejtman.

Mluvčí Českých drah Kateřina Šubová špatný stav jednotek potvrdila. „Elektrické pantografové jednotky 560, které v úseku jezdí, jsou skutečně staré a mají přes čtyřicet let," sdělila Šubová. Dodala, že České dráhy se snaží vozový park modernizovat, ale postupně.

Kraj má možnost pořídit nové elektrické vlaky z Operačního programu Doprava. „Pokud budeme úspěšní, získáme na nové vlaky až přes sedm miliard korun bez daně. Z toho by kraj musel spolufinancovat patnáct procent, což je přes miliardu korun," vypočítal Hašek.

Za peníze je možné podle něj pořídit pětatřicet čtyřdílných a deset dvoudílných souprav. O tom, který dopravce bude vlaky provozovat, rozhodne výběrové řízení.

Podle brněnského podnikatele Radima Jančury, který vlastní soukromého vlakového dopravce RegioJet, je nákup vlaků dobrý nápad. „Zajistit si vlastní vlaky je pro kraj výborné řešení do budoucna. Předešel by tak nepříjemnostem v případě krachu dopravce. O vlaky by kraj nepřišel, protože by byly jeho. Navíc, pokud dopravce poruší smlouvu, kraj luskne prsty a najde si nového," míní Jančura.

Podnikatel si také myslí, že ještě lepší řešení by bylo, kdyby vlaky nakoupil stát. I to je podle Haška možnost. „Projednám s ministrem dopravy Danem Ťokem, zda existuje varianta, že by vlaky pro kraje nakoupil za podpory Evropské unie stát. Výhoda by byla v tom, že by kraje ušetřily peníze a na nákupu by se nemusely podílet," vysvětlil Hašek.

Kraj by tak měl volbu. Buď by nakoupil vlaky sám, nebo by využil podporu státu. „Toto jsou pro nás dvě plnohodnotné varianty budoucího rozvoje a modernizace železniční dopravy na jižní Moravě," popsal hejtman.

České dráhy, které mají s krajem smlouvu do roku 2019, se chtějí o provozování regionální dopravy ucházet i dál. „Spolupráce s Jihomoravským krajem je dobrá a chtěli bychom v ní pokračovat. Náš cíl je, abychom tu i po roce 2019 zajišťovali dopravu. Když se kraj rozhodne vypisovat tendr, přihlásíme se," uvedla Šubová.

Zájem o tendr by měl i Jančura. „Pokud bude možnost, do soutěže se určitě zapojíme," uvedl podnikatel.

Podle Haška není nápad kraje vlastnit vlaky ojedinělý. Podobnou praxi podle něj mají spolkové země v Německu. „Nechceme být závislí na libovůli dopravce. Chceme mít jistotu, že vlaky budou naše a nebude nás nikdo vydírat. Kdo vyhraje tendr na provozovatele, dostane od kraje vlaky a bude je provozovat," uvedl.

Vlaky by pak jezdily po elektrických tratích na páteřních trasách do Břeclavi, Slavkova u Brna nebo Tišnova a také na tratích, u kterých je v plánu jejich elektrifikace.

VĚRA SYCHROVÁ
ELIŠKA GÁFRIKOVÁ

Autor: Redakce

ANKETA

Jste spokojení se současnou regionální vlakovou dopravou?

ANO

52 %

NE

48 %

Hlasovalo: 469     Anketa byla ukončena

14.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Mšic je letos na Vyškovsku málo. Proto chybí i lesní med

Vyškovsko – Zpočátku to vypadalo, že medu bude letos hodně. V průběhu sezony se však situace obrátila. Včelaři z Vyškovska se shodují, že zásadně utrpěla hlavně produkce toho medovicového, známého také jako lesní. I přesto mají dobré zprávy. Ceny oproti loňsku nezvýší. V průměru zůstávají na sto padesáti korunách.

Z autoplachet dělaly tašky už naše babičky, říká výrobce z Břeclavi

Břeclav – Kamionová plachta. Většina lidí si ji spojí s obrovským autem, přepravou nejrůznějšího zboží, a možná dokonce s dopravními zácpami. Nikoliv však Břeclavan Ivan Kábrt s Jiřím Lernbecherem, kteří plachty využívají pro netradiční druh podnikání. Dvojice z nich vyrábí tašky, batohy nebo třeba peněženky. „Lidé se někdy smějí a jsou překvapení, že se dá z něčeho takového vůbec tvořit. Materiál má však hrozně moc výhod," povídá mladší z mužů Kábrt.

Vylepšené. Lavičky ve Vyškově dostaly nový nátěr

Vyškov – V ruce barvu a štětec, na sobě pracovní oblečení a jasný cíl. Vyškovské lavičky. Pohled na muže, kteří jim například před Knihovnou Karla Dvořáčka dávali nový šmrnc, se v posledních dnech nabídl Vyškovanům. Radnice se totiž pustila do pravidelné obnovy nejen centra města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.