VYBERTE SI REGION

Víkend v obraze: Výletníky ohromily malé sovičky

Vítovice /AKTUALIZOVÁNO, FOTOGALERIE, VIDEA/ - Co loví výr nebo káně? Kdy se u nás objevila hrdlička zahradní? Z čeho si dělá hnízdo brhlík? Koho zajímají odpovědi na tyto nebo podobné otázky, ten si v sobotu ráno přivstal a vyrazil do Vítovic na jarní vycházku.

2.5.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
8 fotografií
Milovníci přírody vyrazili v sobotu na tradiční jarní vycházku Vítání jarního zpěvu. Jak už název napovídá, zaměřená byla hlavně na poznávání ptactva.

Milovníci přírody vyrazili v sobotu na tradiční jarní vycházku Vítání jarního zpěvu. Jak už název napovídá, zaměřená byla hlavně na poznávání ptactva.Foto: Deník/ Michal Sklenář

Výklad totiž podával odborník na slovo vzatý: dlouholetý amatérský ornitolog Jiří Bartl z Rousínova.

Reportáž

„Pane redaktore, vás bych tu tedy nečekal, to jste mě potěšil,“ vítá mě poněkud udiveně Bartl. Ornitologa skutečně nezapře. Určitě tuší, že jsem ve vztahu k cyklu bdění a spánku spíš sova, pro kterou přijít na shromaždiště u vítovické kapličky v osm hodin ráno představuje slušný výkon. A kdybych neměl sluneční brýle, tak má rovnou jistotu. Díky kruhům pod očima připomíná nočního ptáka i moje fyziognomie.

To ale nijak nebrzdí moje nadšení pro tento výlet a vůbec už ne dalších účastníků, kteří se na akci pořádanou ochránci přírody z Rousínova dostavili v hojném počtu. Jsou mezi nimi lidé všech věkových kategorií, od babiček až po mimina, převážně z Rousínovska.

Jiří Bartl začíná s výkladem plynule ještě ve vesnici. Ukazuje zájemcům vycpaného výra, jehož hnízdiště ve skaliskách si všichni během procházky prohlédnou. Najednou drží v ruce kosí vajíčko, hned zas vypráví o brhlíkovi, pěnici černé nebo konipasovi. Děti i dospělí pozorně naslouchají.

„Ptactvo jsem měl rád už od dětství, choval jsem kanárky. Po vojně jsem se začal věnovat amatérské ornitologii, vypomáhali jsme už tehdy ornitologickému oddělení Výzkumného ústavu obratlovců v Brně,“ vyznává se z lásky ke svému koníčku bývalý soustružník.

Krásnou procházku Vítovickým žlebem zpestřují exkurzy jednoho z místních účastníků, který vypráví o historii tohoto regionu, popisuje, kam vedou jednotlivé cesty, a přidává i zkazky o loupeživém rytíři a zaniklých hradech.

Přicházíme ke studánce vzhledem k zaměření vycházky příznačně nazvané U Dudka a Bartlův pomocník prohlíží první budku, kterou ochránci ptactva do lesa umístili. A hlásí, že v ní sedí na vejcích sýkora modřinka. Podobných budek je po cestě ještě celá řada. Některé jsou prázdné, jinde se zabydlila sýkora koňadra nebo brhlík. Všichni vždycky se zájmem očekávají, jak průzkum budky dopadne. Někdy z budky rychlostí blesku vylétne malý ptáček, jindy se nenechá člověkem vyrušit a dál sedí na vejcích. Máme ale štěstí i na větší zástupce početné ptačí říše. Vysoko nad stromy poletuje káně. U potoka zase vyplašíme dvě divoké kachny.

Z této podívané se raduje třeba Ludmila Slováková z Rousínova, která se jako správná pozorovatelka ptactva vybavila dalekohledem. „Na tyhle výlety chodím už od prvních ročníků, což už je nějakých osm devět let. Mám moc ráda přírodu a pěstuju turistiku. Dělá mi dobře pobyt v přírodě a navíc se ještě něco dozvím,“ pochvaluje si žena.

Cestou míjíme další skupinu nadšenců. Jsou to Olšanští, kteří se vydali na průzkum studánek, které v předchozích letech obnovili.

Přicházíme k mohutnému dubu s budkou neobvyklého tvaru. Blíží se zlatý hřeb vycházky: pozorování sov. Podle instrukcí průvodců nikdo ani nedutá. Z otvoru v budce se vysune hlava s obrovskýma černýma očima a během vteřiny neslyšným letem mizí v okolním porostu. Matka malých puštíků obecných. Po chvíli už přináší Bartlův pomocník v hedvábném váčku dvě písklata: malé sovičky.

„Ty jsou krásné, můžu si je vzít do ruky?“ ptají se nadšené děti. „Ne, jenom pohladit, jsou ještě moc malinké,“ odpovídá Bartl. Kolem soviček, které ještě ani nevidí, je až moc těsno. Děti si na ně chtějí sáhnout, dospělí se je snaží vyfotit nebo natočit na video. Ptačí celebrity oděné bílým chmýřím jsou ještě tak drobné, že se nedají ani kroužkovat. Po několika minutách jsou zpátky v bezpečí hnízda v budce. Po odchodu vetřelců se k nim vrací i jejich soví máma.

Někdy je prý ale tak jako pěvci vůbec neopustí. „Stalo se mi, že jsem prohlížel budku a byla v ní sova. Myslel jsem, že je mrtvá, ale kdepak. Byla živá a neopustila mláďata. Tak silný měla mateřský pud,“ vzpomíná Bartl.

Vycházka pokračuje, lidé se dozvídají spoustu zajímavostí nejen o ptácích, ale i dalších obyvatelích lesa, bylinkách, kouzelné krajině kolem Vítovic. A jaký je vlastně hlavní účel těchto výletů. Aktivně si odpočinout, něco se dozvědět a hlavně naučit děti lásce k přírodě a ptactvu obzvlášť. „Potřebujeme dostat k této zálibě mládež,“ říká Bartl, když přidržuje žebřík capartům, kteří si chtějí v budce prohlédnout ptačí vajíčka. Rozhodně se to daří, vždyť z šedesáti účastníků sobotní jarní procházky bylo sedmnáct dětských účastníků.

Autor: Michal Sklenář

2.5.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Odškodnění za pády na chodníku? Uspěje každý pátý

Hrací automaty. Ilustrační foto.

Žena prohrála tisíce na automatech. Kvůli rodině si vymyslela, že ji přepadli

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Mrazy a sněžení pokračují. Hrozí i sněhové jazyky

Jižní Morava – Zatímco před pěti lety Brňané museli přivolávat sněžení a pravé lednové počasí s bílou nadílkou a mrazy rituálním tancem kolem orloje na brněnském náměstí Svobody, letos se zima ukázala Jihomoravanům v plné kráse. „Zatím se dá zhodnotit, že letošní lednové počasí na jižní Moravě je chladnější než v dlouhodobém průměru," uvedla klimatoložka brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Gražyna Knozová. Ve středu a ve čtvrtek meteorologové varují před sněhovými jazyky.

Slavkovský zámek bez bariér? Nákladné úpravy počítají i s výtahem pro vozíčkáře

Slavkov u Brna /ROZHOVOR UVNITŘ/ – Když si chce vozíčkář Antonín Hrabec užít krásu interiérů slavkovského zámku, je to pro něj mnohem náročnější než na jiných jihomoravských památkách. „Má totiž spoustu schodů," vysvětlil předseda občanského sdružení Vozíčkáři ze zámku z Habrovan na Vyškovsku. Za pár let už nebude takové problémy řešit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies