VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Víkend v obraze: Výletníky ohromily malé sovičky

Vítovice /AKTUALIZOVÁNO, FOTOGALERIE, VIDEA/ - Co loví výr nebo káně? Kdy se u nás objevila hrdlička zahradní? Z čeho si dělá hnízdo brhlík? Koho zajímají odpovědi na tyto nebo podobné otázky, ten si v sobotu ráno přivstal a vyrazil do Vítovic na jarní vycházku.

2.5.2009
SDÍLEJ:

Milovníci přírody vyrazili v sobotu na tradiční jarní vycházku Vítání jarního zpěvu. Jak už název napovídá, zaměřená byla hlavně na poznávání ptactva.Foto: Deník/ Michal Sklenář

Výklad totiž podával odborník na slovo vzatý: dlouholetý amatérský ornitolog Jiří Bartl z Rousínova.

Reportáž

„Pane redaktore, vás bych tu tedy nečekal, to jste mě potěšil,“ vítá mě poněkud udiveně Bartl. Ornitologa skutečně nezapře. Určitě tuší, že jsem ve vztahu k cyklu bdění a spánku spíš sova, pro kterou přijít na shromaždiště u vítovické kapličky v osm hodin ráno představuje slušný výkon. A kdybych neměl sluneční brýle, tak má rovnou jistotu. Díky kruhům pod očima připomíná nočního ptáka i moje fyziognomie.

To ale nijak nebrzdí moje nadšení pro tento výlet a vůbec už ne dalších účastníků, kteří se na akci pořádanou ochránci přírody z Rousínova dostavili v hojném počtu. Jsou mezi nimi lidé všech věkových kategorií, od babiček až po mimina, převážně z Rousínovska.

Jiří Bartl začíná s výkladem plynule ještě ve vesnici. Ukazuje zájemcům vycpaného výra, jehož hnízdiště ve skaliskách si všichni během procházky prohlédnou. Najednou drží v ruce kosí vajíčko, hned zas vypráví o brhlíkovi, pěnici černé nebo konipasovi. Děti i dospělí pozorně naslouchají.

„Ptactvo jsem měl rád už od dětství, choval jsem kanárky. Po vojně jsem se začal věnovat amatérské ornitologii, vypomáhali jsme už tehdy ornitologickému oddělení Výzkumného ústavu obratlovců v Brně,“ vyznává se z lásky ke svému koníčku bývalý soustružník.

Krásnou procházku Vítovickým žlebem zpestřují exkurzy jednoho z místních účastníků, který vypráví o historii tohoto regionu, popisuje, kam vedou jednotlivé cesty, a přidává i zkazky o loupeživém rytíři a zaniklých hradech.

Přicházíme ke studánce vzhledem k zaměření vycházky příznačně nazvané U Dudka a Bartlův pomocník prohlíží první budku, kterou ochránci ptactva do lesa umístili. A hlásí, že v ní sedí na vejcích sýkora modřinka. Podobných budek je po cestě ještě celá řada. Některé jsou prázdné, jinde se zabydlila sýkora koňadra nebo brhlík. Všichni vždycky se zájmem očekávají, jak průzkum budky dopadne. Někdy z budky rychlostí blesku vylétne malý ptáček, jindy se nenechá člověkem vyrušit a dál sedí na vejcích. Máme ale štěstí i na větší zástupce početné ptačí říše. Vysoko nad stromy poletuje káně. U potoka zase vyplašíme dvě divoké kachny.

Z této podívané se raduje třeba Ludmila Slováková z Rousínova, která se jako správná pozorovatelka ptactva vybavila dalekohledem. „Na tyhle výlety chodím už od prvních ročníků, což už je nějakých osm devět let. Mám moc ráda přírodu a pěstuju turistiku. Dělá mi dobře pobyt v přírodě a navíc se ještě něco dozvím,“ pochvaluje si žena.

Cestou míjíme další skupinu nadšenců. Jsou to Olšanští, kteří se vydali na průzkum studánek, které v předchozích letech obnovili.

Přicházíme k mohutnému dubu s budkou neobvyklého tvaru. Blíží se zlatý hřeb vycházky: pozorování sov. Podle instrukcí průvodců nikdo ani nedutá. Z otvoru v budce se vysune hlava s obrovskýma černýma očima a během vteřiny neslyšným letem mizí v okolním porostu. Matka malých puštíků obecných. Po chvíli už přináší Bartlův pomocník v hedvábném váčku dvě písklata: malé sovičky.

„Ty jsou krásné, můžu si je vzít do ruky?“ ptají se nadšené děti. „Ne, jenom pohladit, jsou ještě moc malinké,“ odpovídá Bartl. Kolem soviček, které ještě ani nevidí, je až moc těsno. Děti si na ně chtějí sáhnout, dospělí se je snaží vyfotit nebo natočit na video. Ptačí celebrity oděné bílým chmýřím jsou ještě tak drobné, že se nedají ani kroužkovat. Po několika minutách jsou zpátky v bezpečí hnízda v budce. Po odchodu vetřelců se k nim vrací i jejich soví máma.

Někdy je prý ale tak jako pěvci vůbec neopustí. „Stalo se mi, že jsem prohlížel budku a byla v ní sova. Myslel jsem, že je mrtvá, ale kdepak. Byla živá a neopustila mláďata. Tak silný měla mateřský pud,“ vzpomíná Bartl.

Vycházka pokračuje, lidé se dozvídají spoustu zajímavostí nejen o ptácích, ale i dalších obyvatelích lesa, bylinkách, kouzelné krajině kolem Vítovic. A jaký je vlastně hlavní účel těchto výletů. Aktivně si odpočinout, něco se dozvědět a hlavně naučit děti lásce k přírodě a ptactvu obzvlášť. „Potřebujeme dostat k této zálibě mládež,“ říká Bartl, když přidržuje žebřík capartům, kteří si chtějí v budce prohlédnout ptačí vajíčka. Rozhodně se to daří, vždyť z šedesáti účastníků sobotní jarní procházky bylo sedmnáct dětských účastníků.

Autor: Michal Sklenář

2.5.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Lednici na Břeclavsku vinaři představili Kvevri klub. Budou vyrábět vína starým postupem ve speciálních kvevri nádobách. Jeden ze zakladatelů Tomáš Vican jich má ve svém sklepě v Bulharech jedenáct.
11

Víno se udělá samo, říká Vican. Kvevri nádobami oživuje 6000 let starou metodu

Ilustrační foto.

Tiché bojiště. Zastaví nová směrnice Evropské Unie Napoleona?

Vakcíny proti tetanu docházejí. Lékaři při přeočkování upřednostňují starší děti

Blanensko, Vyškovsko – V dětské ambulanci v Kunštátě na Blanensku předminulý týden vypotřebovali poslední Boostrix Polio. Vakcínu, kterou povinně přeočkovávají deseti až jedenáctileté děti proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. A několik měsíců ji ani nedoobjednají. Dodavatel oznámil přerušení výroby. „Potřebujeme obnovu dodávek hned, začínáme mít nenaočkované děti," přiblížila tamní lékařka Marie Neníčková.

Voda z vlastní studny - na kolik přijde

Pokud máme příhodné podmínky na zahradě nebo jiném pozemku pro vybudování studny (o potřebných podmínkách pro stavbu studny jsme psali zde) a jsme rozhodnuti studnu zřídit, udělejme si nejprve velmi přibližnou kalkulaci, na kolik to všechno přijde.

Víceúčelové hřiště v Joklově postaví do dvou měsíců

Vyškov - Původní termín výstavby víceúčelového hřiště byl stanovený do konce září v roce 2015. O rok a půl později si však lidé z Joklovy ulice ve Vyškově stále nezasportují. Není totiž kde. Stavbu zdrželo odvolací řízení některých obyvatel ulice, kteří s ní nesouhlasili.

Konec červených v noci na semaforech? Rozhodne analýza. Jedou kvůli bezpečnosti

Brno /ANKETA/ - Část řidičů i brněnských politiků chce prověřit celonoční provoz křižovatek řízených semafory. V Brně jich je čtyřiadvacet a zpomalují provoz. Semafory se nevypínají kvůli bezpečnosti.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies