Přivaděč má v budoucnu vést od sjezdu na dálnici na Vyškov za Nosálovicemi, kolem nemocnice a Sídliště Osvobození. Následně se má napojit na Dědickou ulici. Odtud má pokračovat okolo sportovišť a přes vlečku se napojit na křižovatku v Marchanicích. „Při tvorbě plánu to bylo nejvíc diskutované téma. A to i přesto, že jsme stále opakovali, že se na stavbu obchvatu nechystáme, ani nevykupujeme žádné pozemky," připomněl vedoucí vyškovského odboru územního plánování a rozvoje Jiří Plášil.

Lidé se výstavby přivaděče obávali zejména proto, že byl v územním plánu zaznačený přímo jako obchvat. Vnímali tak i přes vyvracení městem stavbu jako reálnou. Už tehdy se například obyvatel Dědic Milan Topol ptal, proč radnice nepřevede území pouze do rezervy. „Pokud má jít jen o ochranu území, proč nemůže být lokalita převedená do územní rezervy? Proč má být v dokumentech, že jde konkrétně o obchvat? Zvlášť když město tvrdí, že se v nejbližších letech stavět nebude. I rezerva přece území ochrání," prohlásil Topol.

Připomínky tak město vyslyšelo. „Úsek po Dědickou ulici byl původně zanesený jako návrhová plocha. Od Dědické pak jako rezerva. Ta má jiné definice, ale umožňuje stanovit ochranu území. Proto jsme se rozhodli začlenit jako rezervu celý úsek přivaděče. Je tak z toho zřejmé, že území chráníme pro další generace. Na pozemcích se bude moci hospodařit, ale nemůžou se zastavět," vysvětlil vedoucí odboru.

Sdružení EkoAktivity, potažmo Naše Dědice, které proti obchvatu dlouhodobě bojovaly, však důvod ke spokojenosti nevidí. „Převedení plochy do rezervy ve výsledku nic moc nemění. Je totiž stále určená k původnímu účelu. To znamená, že k němu může být kdykoliv využitá. Kdyby vyhrazené území pro obchvat v plánu zrušili úplně, pak bychom mohli být spokojení. Ale takto je jen možnost zahájení stavby obchvatu skrytá pod rouškou rezervy," upozornil předseda EkoAktivit Milan Pokorný.

Předpokládaný termín vydání nového územního plánu Vyškova a jeho místních částí spadá už na březen. Tedy po nabytí účinnosti od vyvěšení na úřední desce. Vymezuje dostatek ploch pro výrobu především ve vazbě na stávající průmyslové zóny, může tak pomoct i zvýšení počtu pracovních míst. Počítá také s novým využitím opuštěných nebo nevhodně využívaných areálů. Dokument zabraňuje i propojení města s místními částmi Lhota, Hamiltony a Opatovice. Rozšiřování nové zástavby do volné krajiny je pak co nejvíc potlačené.

I přesto už vydání územního plánu vyškovští zastupitelé na svém posledním zasedání schválili. Kromě změny týkající se obchvatu má vyčleněné i nové plochy pro bydlení a průmysl. Například ty pro zástavbu rodinných domů můžou vzniknout hned na několika místech Lhoty. „Nové plochy pro průmysl i bydlení jsou zřejmé z grafické části územního plánu. Je možné do něho nahlédnout na stránkách města," doplnil vedoucí odboru kanceláře starosty a tajemníka Stanislav Kolařík.

Kdo bude kde stavět, jestli stávající, nebo nové firmy, jaká konkrétní výroba se do Vyškova dostane, ale říct nejde. „Stejně tak v oblasti bydlení je věcí budoucího investora, jak s pozemkem naloží. Kolik domů bude kde postavených, tak nyní neumí nikdo říct. Územní plán navrhuje pouze plochy pro konkrétní způsoby využití," vysvětlil Kolařík.

Územní plán například počítá i s rozvojem rekreačních ploch v blízkosti vodní nádrže Kačenec. Nově bude plán také určovat třeba maximální výšku budov. Jde o takzvanou prostorovou regulaci. Vychází z podmínek, které ve Vyškově platí. „Stanovuje třeba procento, kolik se toho může zastavět," sdělil Kolařík.

Regulace dřív v dokumentech chyběla. „Určitě bude patřit mezi nejdiskutovanější změny. A to zejména pro projektanty, kteří už nebudou podléhat jen kritériím stavebního úřadu, ale právě i těm, co určí územní plán v jednotlivých lokalitách," řekl Plášil. Dokument také zabraňuje propojení města s místními částmi Lhota, Hamiltony a Opatovice.

Územní plán města představuje komplexní návrh jeho rozvoje. Z dokumentu tedy vyplývá, jak by se mělo katastrální území Vyškova, Dědic u Vyškova, Opatovic, Lhoty, Rychtářova, Hamilton a Pařezovic dále vyvíjet.