Jaký má být hlavní přínos zavedení daně na cukr?

Obhájci daně argumentují příznivým dopadem na lidské zdraví, a tím pádem například i nižšími náklady na veřejné zdravotnictví. Jenže třeba vazba mezi kouřením a rakovinou plic je mnohem průkaznější než souvislost mezi konzumací sladkých limonád a obezitou. Lidé také v případě daňového zatížení pravděpodobně jen změní zdroj příjmu kalorií.

Existují i jiné podobné druhy daní?

Daň z cukru patří do širší skupiny daní označovaných jako hříšné daně. Mají snížit konzumaci určitých výrobků, ať už jde o tabák, alkohol, tuky nebo právě cukr.

Zajistí takové daně úsporu výdajů na zdravotní péči?

Stoupenci zavedení daně tvrdí, že v Londýně daň ze sladkých nápojů uspoří do dvaceti let devětatřicet milionů liber. Jenže za stejnou dobu budou náklady spojené s platbou dodatečného zdanění činit 2,6 miliardy liber. Daňoví poplatníci tedy vydají sedmašedesát liber na každou uspořenou libru.

Ve kterých státech již daň na potraviny zavedli?

Například ve Francii, Maďarsku nebo Mexiku.

Byly tyto země v zavedení úspěšné?

Odstrašujícím případem je Dánsko, které zavedlo v roce 2011 daň z tuků. Uvedli ji tam na podzim toho roku, ale už po roce zrušili.

ANNA TIŠNOVSKÁ