Nervy za volantem ale záhy rozprášil pohled na nablýskané stroje, které reprezentují už sedmnáctý ročník věhlasného Oldtimer festivalu. V zahradě slavkovského zámku stovkám diváků začínají při tónech stylové hudby přecházet všechny smysly. „Zatím přijelo téměř osm stovek vozů,“ volá na mě přes burácení jednoho z motorů sympatická pořadatelka a ukazuje na prostranství nádvoří, které patří nejstarším exemplářům a technickým raritám. Mezitím sleduji postaršího pána, jak zběsile leští svého modrého miláčka.

Ryzí krása veteránů

Jak už to tak vypadá, věhlasné setkání automobilových veteránů, které patří k nejvýznamnějším akcím svého druhu, může začít. Kam až oko dohlédne, stojí záviděníhodné modely. „Je to anglický taxík, vyrobený roku 1971. Donedávna, ještě tak před pěti roky, normálně brázdil silnice. Nechala jsem si ho dovézt přímo z Anglie. Je to náročné hlavně pro shánění náhradních dílů,“ vypráví hrdá majitelka Eva Prokopová ze Šlapanic, která miluje auta od malička. Několikrát černý vůz půjčila i známým, třeba na svatbu.

Hodnotu taxíku ale tají, stejně jako další účastník Jaromír Kaksa z Olomouce, kterého překvapila vysoká návštěvnost festivalu. Pochlubil se BMW z roku 1972. „Renovovalo se asi v rozmezí osmi let. Takže po večerech jsem na něm dělal. Co se týče plechařiny, tak už se na něj nedá u nás sehnat prakticky nic, hodně ale pomáhají se součástkami třeba německé servery,“ říká Kaksa, který svého plechového miláčka koupil od jiného nadšence, zatímco proudy natěšených lidí spěchají k právě parkujícímu anglickému sporťáku.

Jeho majitelem je Pavel Valoušek ze Šumperku, který se veterány zabývá asi jen čtyři roky. A už má v garáži takovou chloubu. „Oblíbil jsem si sportovní auta z padesátých a šedesátých let. Tohle je MG, konstrukčně perfektní auto s výbornými jízdními vlastnostmi. Má skoro sto koní, kotoučové brzy, hřebenové řízení,“ chválí model Valoušek.

Podle jeho slov se takové nablýskané klenoty dají sehnat ještě nezrenovované většinou už jen z Kalifornie. „Momentálně se na trhu spíš objevují částečně a ne vždy třeba úplně povedené zrenovované kusy. Volil jsem cestu, u které bylo auto sice v horším stavu, ale raději jsem se do něho šroubek po šroubku pustil,“ vypráví majitel a po očku sleduje svoji elegantní ženu, jak se rozhlíží po konkurenčních modelech. „Jezdíme pro radost, užíváme si to. Jsem hrozně spokojená. I podobné srazy vítáme, protože se potkáme s lidmi stejné krevní skupiny,“ těší jeho manželku Jaroslavu.

Jejich vůz se stal okamžitě magnetem pro přihlížející. „Jsme tu poprvé, ale slýchávali jsme výborné reference. Je to radost, spousta strojů, hlavně motorek, ve mně vyvolává nostalgii na dospívání,“ dojímá při vyzývavém burácení motorů návštěvníka Tomáše Dvořáka až z Karviné. I toho těší, že ryze letní počasí dopřává motoristickým fandům nerušený zážitek.

Nechyběly dámy s paraplíčkem

U vchodu do slavkovského zámku se mezitím sešel hlouček zvědavců. Tam nesmím chybět, protože dobové kostýmy budou předvádět dlouhonohé krásky.

Desítky minut dlouhé módní přehlídky zájemci určitě nelitují. Je na co se dívat. Vedle mě přihlíží i sympatická dáma v květovaných šatech, rukavičkách a s nezbytným slunečníkem. „Tak tenhle se povedl,“ hodnotí jeden z modelů. A má pravdu.

To už ale stojím společně se Zdeňkem Gajduškem z Rohatce na Hodonínsku u jeho Škody Octavie z roku 1959. „Je v originálním stavu. Ve Slavkově jsme poprvé, i když už jsme ho jednou jako diváci navštívili. Před čtrnácti dny jsme byly v Brně, čeká nás ještě setkání veteránů v Holešově. Takové srazy jsou k nezaplacení, potkáte řadu známých, vyměníte si cenné zkušenosti,“ povídá Gajdušek.

Podle zakladatele motoristického setkání Miroslava Gomoly z Brna zůstává základní struktura programu z úcty k tradici zachována. Tak tomu bude i příští rok. To se pokusí překonat letošní rekord. Poslední červnovou sobotu totiž Oldtimer festival poctilo na jeden tisíc padesát exponátů. Prohlédlo si je zhruba dvanáct a půl tisíce diváků.

A já se s klobásou na tácku loučím se všemi těmi kárami. Mířím k bráně, odkud stále proudí zástupy lidí. Mají jí dobrou. Tu klobásu.