Přestože letošní kruté mrazy potrápily vodohospodáře, zvěře se počasí příliš nedotklo. Myslivci si tak zimu chválí. „Letos nebyla dlouhodobá souvislá sněhová pokrývka, což zvěři prospívá, protože se jednoduše dostane k potravě. Navíc kromě několika dnů vysokých mrazů byla zima velice mírná, takže přežily i slabší kusy, které by při běžné zimě jinak zahynuly," řekl Otakar Pavlík z lesní správy v Bučovicích.

Myslivci teď musejí uklidit také krmelce, aby byly připravené na další zimu. V nich totiž zůstávají zbytky sena, které je navlhlé a zvěř už je ignoruje, protože si hledá potravu jinde. „Stará krmiva z krmelců odstraníme. Okolí potom nejdřív shrabeme a následně zlikvidujeme možný výskyt parazitů posypáním povrchu nehašeným páleným vápnem," upozornil Pavlík.

Myslivce čeká i vyhodnocování zdravotního stavu zvěře. „Znamená to pochůzky po lese a sběr trusu. Ten posíláme k veterinárnímu vyšetření, podle výsledků pak v zimě přidáváme do krmelců mezi potravu léky," dodal Pavlík. Zejména vysoké zvěři, jako jsou srnci a jeleni, hrozí cizopasníci, například střečci nebo plicní červi.

Právě v těchto dnech myslivci také kontrolují posedy. „Je nutné zkontrolovat hlavně pevnost vzpěr a žebříků. To je důležité kvůli bezpečnosti nejen myslivců, ale i návštěvníků lesa, kteří tyto stavby také často používají," řekl pracovník Českomoravské myslivecké jednoty pro styk s médii Jiří Šilha.

Posedy se totiž často stávají terčem vandalů. „Někteří lidé tak třeba vyjadřují svůj odpor k lovu zvěře. Přitom si neuvědomují, že zvěř lze odlovit i bez posedu a že právě lov z posedu zvyšuje jeho bezpečnost. Střela vystřelená z posedu totiž směřuje šikmo k zemi, takže se zaboří do země a nepokračuje v letu. Díky tomu neohrožuje lidi kolem," vysvětlil Šilha.

Některá myslivecká sdružení nemají v nájmu les, ale můžou se starat třeba o polní honitbu. V takovém případě jim odpadá spousta starostí, jaké mají myslivecká sdružení, která se starají o les. „My máme na starost pouze polní honitbu, ve které jsou jen krmelce a posedy, takže se nemusíme starat o lesní porost, což nám samozřejmě ulehčuje práci," podotkl Bohumil Verner z Mysliveckého sdružení Vyškov.

Myslivci v lesích totiž neřeší jen zdraví stromů a keřů. „V posledních letech mají také problém s odpadky po návštěvnících. Odpadků totiž rok od roku přibývá," řekl Verner.

Potvrdil to i Jaromír Kamínek ze slavkovského odboru životního prostředí, který má právě myslivost na starosti. „Když odpadky z lesa odvezeme, zanedlouho se tam objeví znovu. Nechápu, proč lidé svůj odpad neodváží na sběrné dvory, kde je to zdarma, a místo toho sypou odpadky do lesa. Riskují přitom, že je někdo uvidí, a potom jim hrozí pokuta," uvedl Kamínek.

V těchto dnech také myslivci na Vyškovsku dokončují výsadbu mladých stromků. Ty se vysazují vždy zjara, protože při pozdější sadbě hrozí, že nestihnou zakořenit a nebude jim stačit vláha. „Letos jsme zasadili nový větrolam mezi Slavkovem a Nížkovicemi. Se sadbou nových stromků nám často pomáhají třeba slavkovští skauti," dodal Kamínek.

PAVEL KUDLIČKA