Nejvyšší věž v Praze
Praha už má dávno věží více než sto, ale ta žižkovská, připomínající raketu před startem, je nejen nejvyšší, ale hlavně úplně jiná. Vysílá nejen televizní a rozhlasový signál, ale už tři desetiletí funguje také jako rozhledna. Jsou zde i vysílače mobilních operátorů a měří se zde také kvalita ovzduší v Praze.
Jedna z pražských dominant, ležící na rozhraní Žižkova a Vinohrad, v oblasti Mahlerových sadů, je věž vysoká 216 metrů. Byla postavena v letech 1985-1992 podle plánů architektů Václava Aulického a statiků Jiřího Kozáka a Alexe Béma. Architekt Aulický vypracoval dvě desítky různých návrhů, například štíhlý hyperboloid nebo „jehlu s jablkem“. Nakonec zvítězila futuristická varianta, která připomíná startující raketu.
Přibližně rok po spuštění vysílání, 17. února 1992, mohli návštěvníci poprvé navštívit restauraci, bar a tři vyhlídkové kabiny. Letos v únoru tedy oslaví 31 let. Velkou rekonstrukcí prošla Žižkovská věž v letech 2011 až 2012.
Měla stát na Petříně
Rozhodnutí o výstavbě nového telekomunikačního centra v Mahlerových sadech padlo koncem 70. let minulého století. Důvodem byl nevyhovující technický stav původního televizního vysílače na petřínské rozhledně. Původně měla nejvyšší pražská věž vyrůst na Petříně, ale s tím památkáři v 80. letech nesouhlasili.
Základní kámen vysílače na Žižkově byl položen v říjnu 1985. Výstavba probíhala poměrně rychle, přestože ji doprovázely mnohé spory. Kvůli věži byl například zcela zničen Starý židovský hřbitov na Olšanech.
Stavbu kontrolovali ultrazvukem
Samotné technické řešení přineslo podle Wikipedie několik novinek a dokonce i patentů. Základová železobetonová deska, o průměru 30 metrů a tloušťce 4 metry, se nalézá v hloubce 15 metrů pod původním povrchem. Svislá konstrukce se skládá ze tří válcových ocelových tubusů, na které jsou zavěšeny tři kabiny.

„Při stavbě se pevnost každého sváru kontrolovala ultrazvukem. Oříškem ale bylo osadit anténu. Při rychlosti větru vyšším než 9 m/s byla totiž jakákoliv manipulace s anténou nemožná. Přesně 20. prosince 1988 stavaři dorazili výšku 193 metrů, kvůli zimě a větru o dalších 23 metrů vyrostla až na podzim příštího roku po montáži posledního laminátového anténního dílu pro čtvrté a páté televizní pásmo,“ připomenul ve svém článku redaktor Deníku Pavel Kopecký.
„Majitelem věže a provozovatelem vysílací části je společnost České Radiokomunikace,“ uvádí Wikipedie.
Stavba vyvolávala emoce i odpor
Ve fejetonu pro obnovené Lidové noviny se na přelomu 80. a 90. let objevil návrh, jak vyřešit dvě kontroverzní a vlekoucí se stavby socialismu, Strahovského tunelu a Žižkovské televizní věže: Žižkovskou věž podříznout a poté její tubus strčit do tunelu.
„Je to takový zvláštní objekt. Já jsem říkal, že nejlepší by bylo našroubovat k ní raketové motory, zapálit a odstřelit. Mohli by k ní našroubovat ty motory, a posunout ji třeba do Ďáblic. Je to prostě Biľakova jehla,“ nechal se před lety v narážce na Vasila Biľaka, normalizačního představitele komunistického režimu a vyučeného krejčího, slyšet výtvarník David Černý. Později své prohlášení zkorigoval tak, že to nemyslel negativně, neboť anomální věci vyhledává a má je rád. Věž měla i další posměšné přezdívky jako Jakešův prst, vztahující se na generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše nebo s ohledem na svůj tvar raketa a Bajkonur.
„Podle ankety uspořádané australským serverem VirtualTourist.com je žižkovský vysílač druhou nejošklivější stavbou světa, hned po baltimorském divadlu a batolata Davida Černého jsou v popisu výslovně zmíněna takto: Je už sama o sobě dost ošklivá, ale malé lezoucí děti od výtvarníka Davida Černého ji z hrůzného pohledu proměnily v něco, nad čím už opravdu nevěřícně kroutíte hlavou,“ uvádí k ohlasům k věži Wikipedia.
Žižkovská miminka
Právě v roce 2000 bylo poprvé představeno dílo kontroverzního umělce Davida Černého s názvem„Miminka“. Od té doby, jen s krátkou pauzou, leze po Žižkovském televizním vysílači nahoru a dolů deset černých batolat.

Sérii Miminka sochař Černý původně vytvořil pro instalaci na Muzeu moderního umění v Chicagu. Objevila se i v Londýně na budově české ambasády. Reakce veřejnosti byla nejprve rozporuplná. Batolata z dálky roztomilá budila úsměv, z blízka ale i hrůzu. Obří miminka mají totiž místo obličeje vyražený jakýsi kód, demonstrující, že technický pokrok, byť lákavý, může vyvolávat i strach.
Na podzim roku 2001 byly sochy ze skelného laminátu upevněny tak, aby nehrozilo jejich uvolnění. „Pokud se připevnění mimin uvolní, tak prostě spadnou na zem. Všichni dobře víme, že dnes si musíme zvykat na daleko větší rány,“ nechal se slyšet Černý.
V roce 2017 byla mimina z vysílače sundána kvůli údržbě a obnově. Při renovaci se ale ukázalo, že jsou neopravitelná, proto byla vyrobena miminka nová. Na věž byla osazena na jaře 2019. Černého „andělé zkázy“, jak o svých sochách mimin hovořil, jsou 350 cm dlouhé a 260 cm vysoké. Původní sochy vážily 190 kg, nové sochy z roku 2019 jsou o 160 kg těžší a váží celých 350 kg.
Tower Park Praha
Žižkovská věž nabízí kromě panoramatické 360° vyhlídky i šestihvězdičkový apartmán, bistro, speciality si můžete vychutnat ve stylové restauraci a koktejlovém baru. Návštěvníci mají k dispozici také venkovní i podzemní parkoviště.
Observatoř
Část s názvem Observatoř nadchne nejen výhledem na město z výšky 93 metrů. Návštěvníky zaujmou i zavěšená křesílka, do nichž je zaveden reproduktor, takže uslyší bít zvony sv. Víta i běžné zvuky velkoměsta.

„Patro Observatoře je tvořeno ze tří kabin a jedné spojovací místnosti, kde mohou hosté sledovat zajímavý film zobrazující Žižkovskou televizní věž od jejích počátků až do současnosti. Každá ze tří kabin je tematicky odlišná a umožňuje vidět nejzajímavější a nejkrásnější místa Prahy ze zcela jiného pohledu. Do Observatoře se návštěvníci dostanou jedním ze dvou výtahů za 38 vteřin,“ uvádí web prague.eu.
Vstupné na Observatoř je pro děti do tří let zdarma, do 14 let je 190 Kč, studenti zaplatí 230 Kč, dospělí 300 Kč, senioři 250 Kč, handicapovaní 100 Kč a rodinná vstupenka vás vyjde na 640 korun. S příplatkem 50 korun s vámi může i psí mazlíček. Pokud ho máte v tašce, můžete ho vzít i do bistra, do restaurantu a baru ovšem už psi nemohou. Observatoř má otevřeno každý den od 9 do 24 hodin.
Žižkovská věž - One Room Hotel
Pokud toužíte po luxusu, peníze pro vás nehrají roli a chcete prožít nezapomenutelnou noc, pak pro vás máme tip. Můžete ji strávit 66 metrů nad Mahlerovými sady, přímo v Žižkovské věži.
Luxusní šestihvězdičkový apartmán je jediným pokojem v nejvyšší stavbě v metropoli.
Luxusní šestihvězdičkový apartmán je jediným pokojem v nejvyšší stavbě v metropoli. Cena zhruba 25 tisíc korun za jednu noc je vysoká, ale kromě naprosto špičkového vybavení vás čeká také nádherný pohled na Prahu.
Minigolf a kluziště
Přímo v parku pod věží se nachází 18 jamkové profesionální minigolfové hřiště, otevřené denně od 9 do 21 hodin. Od 1.12. do 28. 2. je pod Žižkovskou věží k dispozici také kluziště.
Pod věží se lidé dobře baví
Na letní scéně Divadla Kalich si v rámci Prima Hvězdného léta pod žižkovskou věží užili diváci v loňském roce premiéru komedie z prezidentské pracovny S pravdou ven, v níž svého otce Petra režíruje Ondřej Rychlý. V komedii Na útěku mohli obdivovat Carmen Mayerovou a Terezou Kostkovou, vidět mohli i společnou inscenaci Jany Paulové a Václava Vydry Nikdy není pozdě, v níž se představí v šesti rolích. Navštívit mohli také inscenaci Hrdý Budžes s Bárou Hrzánovou, Petra Čtvrtníčka a Jiřího Lábuse v představení Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?, nebo inscenaci Carmen Y Carmen s Bárou Hrzánovou a operní pěvkyní Dagmar Peckovou v hlavních rolích.
Kromě divadelních představení se v létě pod televizní věží konalo i několik koncertů, na kterých se představili například Tomáš Klus, Ondřej Havelka a Melody Makers nebo 4TET.
Cvičení hasičů ve věži
Pokud by i přes všechna bezpečnostní opatření vypukl v Žižkovské věži požár, musí na to být hasiči připraveni. A nejen oni. Proto také probíhají cvičení, v nichž se prověřuje součinnost všech složek integrovaného záchranného systému. Jednoho takového cvičení se v roce 2016 zúčastnila v roli jedné ze dvou stovek lidí, kteří se v době simulovaného požáru v komplexu televizního vysílače na Žižkově nacházeli, i redaktorka Deníku Andrea Grubnerová.

Do akce se v nejrůznějších rolích zapojilo šest desítek hasičů, 16 policistů včetně posádky vrtulníku s termokamerou, zdravotničtí záchranáři s „maxisanitkou" na podvozku Mercedes-Benz Atego i městská policie. I když přemístit takové množství osob rychle a organizovaně není jednoduchý úkol, byla akce spojená s evakuací 203 lidí úspěšně ukončena během necelých dvaceti minut. „Klíčovou roli hrály tři evakuační výtahy a schodiště," popsala zachraňovaná reportérka Grubnerová.
Zdolal věž na jednokolce
Rekordman Petr Beneš pak na jednokolce bez sešlapu vyskákal po schodech na Žižkovskou televizní věž. Vytvořil tak jeden ze svých rekordů, když zdolal 736 schodů a výšku 123 metrů v čase 28 minut a 25 vteřin. Není to jediný jeho rekord.

Pražskou žižkovskou věž si v roce 2009 vybrala kapela Maxim Turbulenc pro křest své 15. desky AntiEthanol Párty No.1. Sešla se zde celá plejáda známých osobností, mezi nimiž nechyběli například Leona Machálková, Artur Šípek, Ivan Vyskočil, Jiří a Hana Krampolovi, Zdeněk Srstka, Michaela Nosková nebo Jiří Šlégr.