Irena Obermannová (1962)
* spisovatelka a scénáristka
* Napsala řadu úspěšných románů, některé zpracovala do filmové podoby.
* Výběr z bibliografie: Frekvence tygra, Divnovlásky, Deník šílené milenky, Láska jako Řím, Tajná kniha, Dopisy Kafkovi

Ano, byli jsme naivní, zprávy z Číny nevypadaly dobře od konce roku a vlastně bylo dost jasné, co se stane. Hlavně to ale mělo být jasné našim politikům. Přesto byli náramně překvapení a zatímco lid šil roušky, politici vyhlásili nouzový stav.

Všechny nás ochromil strach z neznámé nemoci. Ale roušky i bezpečnostní opatření zabrala, přišlo uvolnění, politici sklízeli ovace a všichni jsme si nadšeně vydechli - což byla chyba. Takže je to zpět - Covid i strach.

Ondřej Tomek: Loď, která ztratila kapitána

O nemoci nevíme o moc víc než na jaře, zato naše úzkost se zvětšuje. Nestyďme se za to, není proč, v nějaké podobě ji máme skoro všichni. Pro mě osobně je nejhorší strach z nejistoty, z neznáma, z toho, co bude se světem, z toho, kam se to řítíme.

Jsem zvyklá hledat východisko v literatuře, ale tentokrát noc nenalézám, ani Dekameron nebo Mor od Camuse, ani film Nákaza mi nedávají naději. Vypadá to, že přichází nový celosvětový pocit absolutního znejištění, dnešní světapán je najednou konfrontován s tím, že neví vůbec nic. Tak dlouho se svět zrychloval, až se zastavil.

Michaela Pixová: Průmysl ohrožuje klimatická krize, nikoliv vyšší klimatický cíl

Pořád jsem si říkala, jak trochu zpomalit, co by se muselo stát, aby nás to ďábelské tempo života přestalo ničit, a najednou přijde stopka a ničí nás cosi, co by mě ani ve snu nenapadlo. Když není odpovědí, člověk se holt pokouší hledat východisko sám. Pro mě to teď jsou sny. Hezké.

A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

Co když je tohle všechno jen čekání na jiný, lepší svět? Co když je tohle všechno takové období larvy, v němž se všichni zakuklíme a po nějaký blíže neurčený čas zůstaneme oškliví a nehybní a nabereme sil, aby pak mohl nastat náš let motýla?

Pavel P. Kopecký: Popravčí špalek levice

Stále více sním o tom, že to nejlepší, v co lze proměnit svoji úzkost se nazývá příprava. Usilovná práce na sobě i na zlepšování světa. Práce na našich křídlech. Protože dlouho a nečinně čekat je vražedné. Pojďme se připravovat na nové věci, na hledání svého lepšího já, hledání nových politiků, opravme vše, co jsme pokazili, omluvme se svým blízkým za své chyby.

Třeba přijdou lepší časy, méně symetrické roky. Věřme tomu, nic jiného nám ani nezbývá. Štěstí přeje připraveným.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.