Když už se ale nad ránem středoevropského času zdálo, že má nakročeno k druhému, možná ještě senzačnějšímu triumfu, než před čtyřmi roky, získal Biden podle zpráv amerických zpravodajských agentur Arizonu, která před čtyřmi roky hlasovala pro Trumpa a misky vah se opět trochu přehouply na druhou stranu.

Pokud se ve státech, které v době, kdy se Evropa probouzela, ještě sčítají hlasy, nestane něco velmi nečekaného, všechno míří k finále, jehož se mnozí obávali. K tomu, že se o tom, kdo bude americkým prezidentem rozhodnou korespondenční hlasy v několika státech kolem velkých jezer v čele s Pensylvánií. A je stále pravděpodobnější, že se bude na výsledek čekat se sečtením korespondenčních hlasů, jejich počet je v letošních „koronavirových“ amerických volbách opravdu enormní.

V době, kdy si lidé na celé planetě, v naší vyspělé části světě obzvlášť, zvykli, že chtějí zprávu o čemkoli ve svém mobilu pokud možno hned, budeme proto možná dlouho čekat. Dlouhé hodiny a možná i dny, v případě soudních sporů možná i několik týdnů na to, kdo nakonec bude prezidentem Spojených států. To je tak, když se v době počítačů a mobilů i v tak vyspělé zemi, jako jsou Spojené státy, hlasuje v obálce odeslané poštou. Není to nic nedemokratického, naopak, ale s výsledkem to při nečekaně těsném souboji, jehož jsme v USA svědky, pak trochu trvá. Jde o to, zda čekat na vítězství vydrží i oba soupeři, Donald Trump především.