Výměna rolí. Na lavici obžalovaných sedí advokát, v roli svědka a poškozeného vystupuje odsouzený vězeň. Tak to ve středu vypadalo u brněnského městského soudu, který se začal zabývat „bílou vránou“ v řadách advokacie.

Dvaatřicetiletý advokát Martin Rybnikář z Vyškova ještě donedávna zastupoval stíhané, obžalované či obviněné. Nyní si musel vzít obhájce sám. Posadil se na lavici obžalovaných kvůli podvodu. Z toho ho viní státní zástupce Jan Petrásek. Ze spisu vyplývá, že se Rybnikář dostal do křížku se zákonem jako obhájce odsouzeného Lubomíra Jochmana.

„Rybnikář vylákal na odsouzeném půl milionu korun pod záminkou, že zařídí povolení obnovy řízení a propuštění odsouzeného z vězení,“ řekl žalobce Petrásek. Z peněz měl podle něj zaplatit svědky, kteří by „odrecitovali naučenou básničku před soudem“.

Rybnikářovi ale zřejmě bylo půl milionu korun málo. „Další milion korun chtěl po Jochmanovi za cenu, že uplatí soudce. Rybnikář tvrdil, že má všechno zařízené a domluvené. Jochman mu uvěřil a svěřil mu půl milionu korun. Peníze ale Rybnikář použil pro vlastní potřebu,“ doplnil státní zástupce k trestným činům, za které advokátovi hrozí až osmileté vězení.

Obžalovaný advokát vinu rezolutně popírá. „Ničeho jsem se nedopustil a Jochmana jsem podvést nechtěl,“ dušoval se Rybnikář před senátem brněnského městského soudu.

Svou obhajobu vystavěl na pro laika nesrozumitelné báchorce, v níž vystupuje několik postav. Většina z nich se skutkem vůbec nesouvisí. Rybnikář měl také problémy s částkou, kterou prý od Jochmana nebo jeho manželky dostal.

„Obdržel jsem pět set padesát tisíc korun a dalších deset tisíc na výlohy. Dvě stě tisíc jsem poslal Jochmanovi na účet do vězení, za třicet tisíc jsem mu nakoupil cigarety Davidoff, čtyřicet tisíc dostal na přilepšenou na nákupy ve vězeňské kantýně,“ vypočítal obžalovaný advokát částky, které ze sumy postupně ukrajoval.

Když si připočítal platby za náklady řízení, mohl být na Jochmanovi tratný. Nebyl. „Zbylo mi ještě necelých tři sta tisíc korun. Mám je stále u sebe v úschově,“ dodal Rybnikář.

Na rozdíl od obžalovaného se Jochman v peněžních tocích vyzná zřejmě mnohem lépe. „Rybnikář ode mne dostal dvě stě šedesát tisíc na výlohy, dalších dvě stě tisíc na to, aby mi postupně posílal peníze na účet do vězení. Pět set padesát tisíc chtěl obhájce na svědky. Pak požadoval milion, ale ten už jsem mu nedal. Kde bych jej vzal?“ tázal se Jochman sám sebe.

Předseda senátu brněnského městského soudu nechápal, proč chtěl Rybnikář tolik peněz pro svědky, kteří by vypovídali v případném obnoveném řízení. „Mělo to být na jejich bezpečnost, protože by do případu vnesli jasno. Pak mi ale došla trpělivost a řekl jsem manželce, že Rybnikář není právní zástupce, ale sprostý zloděj,“ zdůraznil Jochman.

Ve vězení si odpykává šestiletý trest za podvod. Ještě s dvěma komplici vylákal na jednom podnikateli šest milionů korun. Jochman se ale Rybnikáře nebál. Jakmile po něm chtěl víc a víc peněz, oznámil vše policii.

Podle kriminalistů advokát žádné svědky nekontaktoval. „Dokonce ani nepodnikl žádné jiné kroky, jež by vedly k ovlivnění obnovy řízení. Peníze použil pro vlastní potřebu. Stejně chtěl naložit i s milionem,“ popsala mluvčí Útvaru pro odhalování finanční kriminality Veronika Dumková jednání stíhaného advokáta.

VROUBKY PRÁVNÍKŮ:

 

V každé profesi se najde člověk, který se z ní snaží za každou cenu něco „vytřískat“. Advokáti či soudci nejsou výjimkou. Na jihu Moravy se jich na šikmou plochu dostaly za poslední léta desítky.

Křivá výpověď, křivé obvinění a nepravdivý znalecký posudek. Tak zní výčet trestných činů, kterých se podle žaloby dopustil brněnský advokát Jaroslav Barák. Muž, který před světem za mřížemi zachránil desítky lidí, se do vězení může dostat sám. Kvůli tomu, že křivě obvinil policistu. Podle žaloby po něm chtěl půl milionu korun za to, že zastaví trestní stíhání. Kauzou se nyní zabývá Městský soud v Brně.
Soudce Miroslava Moltaše, který pracoval u brněnského krajského soudu, zase svlékl z taláru jediný telefonát. Soudce nevolal domů nebo tetě. Zatelefonoval podvodníkovi, který si odpykával v kuřimském vězení trest. Za mřížemi přitom mobil nikdo mít nesmí a soudce měl vše okamžitě oznámit. To ale Moltaš neudělal a Nejvyšší soud ho proto, a také kvůli zbytečným průtahům v soudních líčeních, poslal do civilu.