Štěpanický hrad podrobili podrobnému, mnohaletému průzkumu archeologové, při kterém objevili řadu vzácných kousků: například stříbrné mince, pražské groše Václava IV. a Vladislava II. Jagelonského, pozůstatky středověkých zbraní jako šipky do kuše, lovecké tesáky nebo schránku, umístěnou v hradní věži, která mohla fungovat jako spíž. V 18. století hornoštěpanický farář nechal vyhodit do vzduchu hlavní hradní věž. Odstřel byl neúspěšný, věž se pouze roztrhla a spadla až o padesát let později. Ke konci druhé světové války si partyzáni udělali na zřícenině štěpanického hradu zemljanku, jejíž pozůstatky archeologové také objevili.

„Hrad vznikl ve druhé polovině až poslední třetině 13. století, což je podstatně dříve, než máme písemné prameny. Ty se váží až k roku 1304. Zpravidla byl uváděn jako stavitel hradu Jan z Valdštejna. Archeologický výzkum prokázal vyšší stáří hradu, než se původně předpokládalo,“ říká Jan Prostředník, archeolog Muzea Českého ráje v Turnově, který byl u toho, když s kolegy prozkoumávali štěpanický hrad během čtyř výzkumných sezon mezi lety 1994 a 1999.

Hrad je rozdělen na předhradí, horní hrad a dolní hrad. Horní hrad má věž, palác a hradbu. Dolní hrad fungoval jako hospodářsko-technické zázemí, byly tam umístěné hospodářské budovy a dílny.

POTVRZENÉ ZLATÉ KUTIŠTĚ

„Rozhodně tam fungovala kovárna i metalurgická dílna, která se nacházela v dolní baště. Podle nálezů technické keramiky je zřejmé, že tam docházelo k cezení olova v rámci metalurgie stříbra a pravděpodobně i zlata. To má svoji logiku. Nedaleko od dolnoštěpanického hradu se nachází zákoutí zlaté kutiště, které fungovalo již ve 14. století. V roce 1338 ho prodal Jan Lucemburský Petrovi z Rožmberka,“ vypráví Prostředník.

„Zlaté kutiště je potvrzené písemnými prameny i terénním průzkumem, který provedl geomorfolog Vlastimil Pilous. Koresponduje s nálezem hornoštěpanického hrád Rychlov, který fungoval jako ochrana tohoto místa, Další zlaté kutiště bylo nalezeno nedaleko Víchové nad Jizerou. Také nad ním se nachází panské sídlo. Existovala tady soustava strážních míst, které poskytovaly ochranu těmto těžebním lokalitám. Předpokládáme, že těžba začala již ve 13. století. Metalurgická dílna fungovala do přelomu 14. a 15. století,“ líčí archeolog.

FARÁŘ ODSTŘELOVAL VĚŽ

Štěpanický hrad fungoval jako pevnost až do poloviny 16. století. „Tehdy ztratil svoji pevnostní funkcii, fungovala tam už jen dočasná posádka. Ale to bylo běžné také u jiných hradních lokalit v českém království,“ doplňuje archeolog.

Horní část hradu uchránila před nájezdy hledačů pokladů kuriózní situace. V roce 1771 nechal hornoštěpanický farář Ignác František Pačesný odstřelit věž. Farníci se báli kolem ní chodit do kostela. Strachovali se, že na ně spadne. Odstřel byl neúspěšný, věž se jenom roztrhla a spadla až v roce 1821. Prostor byl ale díky tomu zavalený kamením.

PROHLÍDKY JSOU I V SRPNU

Od roku 2017 začal hrad začal ožívat pravidelnými divadelními představeními s bílou paní Ruprechtou. Během letošních letních prázdnin se poprvé v historii konají prohlídky hradu v jejím doprovodu. „V předchozích letech jsme měli na štěpanickém hradě divadelní představení, které jsme letos nemohli kvůli koronaviru uskutečnit. Letos poprvé probíhají prohlídky, které jsou zaměřené na dětské skupiny, a je o ně velký zájem. Zpestřením prohlídek je hledání pokladů, což je pro děti vděčné a líbí se jim to,“ těší Marcelu Müllerovou, která na sebe bere podobu bílé paní Ruprechty.

Prohlídky se konají ještě 19., 26. a 31. srpna. Je potřeba se na ně objednat předem na e-mail: ruprechta-stepanice@seznam.cz.