Jeden z mých přátel, diplomat, dostal před víc než deseti lety skvělou pracovní nabídku ve Varšavě. Byl listopad, když přistál s manželkou na letišti, aby si své nové působiště prohlédli. Po víkendu v tehdejším polském hlavním městě dala kamarádova žena ultimátum: „Buď já, nebo Varšava!“

A když můj přítel pracovní nabídku, která byla opravdu skvělá, neodmítl, svoji hrozbu skutečně splnila a do Varšavy s ním neodjela. Pár měsíců to pak s nimi vypadalo všelijak, ale nakonec se manželka v květnu rozhodla, že dá svému muži i Varšavě ještě jednu šanci. Přijela a už tam na několik dalších let zůstala. Dnes by zůstala i v listopadu. Varšava se totiž velmi změnila. K lepšímu, životu příjemnému městu.

Vlakem k moři. Na sever k polskému Baltu
Vlakem k moři? Na sever k polskému Baltu kvůli koronaviru zatím bez lůžek

Varšava byla historicky posledním nejvýchodnějším velkoměstem Evropy a nejzápadnějším velkým městem Ruska. Před první světovou válkou se tu psalo povinně azbukou, v samém centru Varšavy stál obří ruský pravoslavný chrám a v sídle dnešních polských prezidentů sídlil ruský místodržící. Velkou část polských dějin tvoří soupeření mezi Poláky a Rusy o to, kdo bude vládnout východní Evropě. Soupeření, v němž Poláci několik století vítězili, dobyli a ovládli Moskvu a na ruský trůn si dosadili svého cara.

Pak se však karta obrátila a bylo to hlavně Rusko, kdo na konci 18. století vymazalo Polsko z mapy Evropy. A zatímco v německé a především rakouské části rozděleného Polska měli Poláci alespoň národnostní práva, ruské carství svoji část Polska brutálně asimilovalo. Tvrdý přístup zvolil stalinský Sovětský svaz i za druhé světové války, když nechal Varšavu vykrvácet a srovnat se zemí, zatímco sovětské jednotky stály na druhém břehu Visly ve čtvrti zvané Praga, tedy Praha, a neudělaly na pomoc polským povstalcům vůbec nic.

Turisté na letišti v Tunisu. Ilustrační snímek
Dobrá zpráva. Tunisko dalo „nakažlivým“ Čechům po měsíci výjimku

Ve zničeném městě tak jako symbol dobytí vystavěl nový, Sovětům podřízený režim stalinistický Palác kultury a v podobném stylu i širokou Maršálkovskou třídu, určenou hlavně pro vojenské přehlídky a manifestace. 237 metrů vysoký Palác kultury, symbol Varšavy, byl ještě donedávna vidět odkudkoli z města. Dnes už to tak zdaleka není, protože kolem něho vyrostlo mrakodrapové city, jediné svého druhu ve střední Evropě, když mnohé mrakodrapy navrhli velcí světoví architekti současnosti.

Nová stará Varšava

Varšava má ale i svoji krásnou starou část, která byla po válce postavena celá znova. Staré a Nové Město, s Královským zámkem, na které navazuje kilometry dlouhá „královská cesta“ vedoucí k nádherným parkům v Lazienkách až k zámku Belveder připomíná, jak dovedla být Varšava před svým zničením krásná.

Poválečná rekonstrukce, mnohé stavby se obnovovaly ještě v 90. letech a některé to teprve ještě čeká, se povedla natolik, že rekonstruovaná část Varšavy byla zanesena mezi památky UNESCO. Já sám mám nejraději vedle Lazienek s kilometry písečných cest a zámeckými paláci rozesetými npodél vody nebo mezi mohutnými stromy, ulici Krakovské předměstí a Nowy Swiat.

Jsou tu dobré kavárny a restaurace, obchody a knihkupectví. Nejhezčí je to tu v neděli, kdy se ulice uzavře pro auta a procházet se sem přijdou lidé z celé Varšavy.

Liduprázdný Dubrovník v Chorvatsku.
Následek restrikcí. Jih Chorvatska je poloprázdný, sever hlásí opak

Mým oblíbeným místem je také náměstí Nového Města, kde už není tolik turistů a kde je to ideální na romantickou večeři v některé ze zdejších vyhlášených restaurací.

Nejnovější tváří Varšavy se pro mě stalo v posledních letech vybudované nábřeží Visly, která je tu už východoevropským veletokem, s lužními lesy a písečnými plážemi, řekou, kterou v Čechách nemáme. Kilometry dlouhé nábřeží, důmyslně odstíněné od automobilové dopravy, je plné místních barů, restaurací a míst na odpočinek a o letních večerech se tu potkává půlka Varšavy.

Šperky, móda a bigos

Varšava je plná muzeí a galerií, skvělé je například Muzeum Varšavského povstání nebo hypermoderní Muzeum dějin polských Židů. A také se tu skvěle nakupuje, polské boty a oblečení, skutečně vyráběné v Polsku, jsou dnes evropskou špičkou. Moje žena si také oblíbila šperky zlatnictví W. Kruk, jejich největší polský obchod najdete na Maršálkovské.

Varšava je také skvělým místem pro poznání polské kuchyně, která je tou nejlepší exkurzí toho, co se jí jinde na východě Evropy.

Krkonoše jsou v těchto dnech plné turistů. Krkonošský národní park patří mezi nejvytíženější národní parky v Evropě a jeho návštěvnost stále roste.
Vstupné do Krkonoš? Se zavedením poplatku souhlasí tři pětiny českých turistů

Polský zelný pokrm bigos, hutné polévky jako žurek, flaky nebo jako nápoj podávaný boršč nikdy nezklamou. Rok od roku se lepší polské pivo, které je i pro Čecha dnes pitelné, byť když vás chce Polák uctít, pozve vás na české, nejlépe plzeň. Experimentem, který ale stačí jeden za dovolenou, je pak svařák z piva, ideální v zimě či za chladných večerů.

Jak už bylo řečeno, má Varšava svoji Prahu. Ta stojí za návštěvu už proto, že se tam dochovala předválečná Varšava. Dnes tam dojedete pohodlně novým metrem, podobně jako rychlotramvají na letiště. A když se vám zasteskne po moři, za tři hodiny vás k němu přímo na pláž do Sopot doveze přímo z hlavního nádraží ze samého centra Varšavy nové pendolíno.