Nové vlny ochotníků se ujal zdejší místostarosta Jiří Dvořák, který má s divadlem mnoho zkušeností. Během svého života si zahrál hned v několika inscenacích. V uplynulých letech dokonce vedl dětský divadelní soubor a režíroval dvě činoherní představení.

Jednou z inspirací mu byl jeho otec, Jan Dvořák, který se zabýval režii místního souboru v letech 1978 až 2018. Oslovila jsem tedy bývalého režiséra, abych se dozvěděla o historii souboru a jeho osobních zkušenostech.

Atletickému oddílu Orel Vyškov přineslo mistrovství hned několik historických zápisů.
Atletka Stela Tomanová z Orla Vyškov je dorosteneckou mistryní České republiky

Jak dlouhou tradici má Drnovický ochotnický soubor?

Historie spolku zasahuje do 50. let minulého století, kdy došlo k otevření nového kulturního domu. Já osobně jsem se zapojil v roce 1958, když mi bylo třináct let. Jednalo se o dětský soubor, který si pro diváky připravil pohádku Sůl nad zlato.

Jak jste se dostal k divadelní režii?

K režii jsem se dostal z vlastní iniciativy v roce 1978. První inscenací byla opereta Na tý louce zelený, kde jsme pracovali s živou muzikou.

Jak pokračovala vaše režijní činnost?

V roce 1989 jsem oslovil místní školu a s dětmi jsme nacvičili pohádku Z pekla štěstí. Do hlavní role jsem obsadil nynějšího režiséra, který se velmi dobře ujal své role. Pak jsem své činnosti zanechal, kvůli osobním důvodům. Zkrátka jsem na to neměl čas. Až teprve v důchodu mě napadla myšlenka obnovení divadelní činnosti. V roce 2008 jsem po třiceti letech oprášil scénář operety Na tý louce zelený a složil úplně nový soubor. Následně jsme nacvičovali operety každoročně až do roku 2018, kdy naši činnost zastavil požár místního kulturního domu. Poté už jsem se k režii nevrátil.

Výstava ve Vyškově představila širokou škálu plemen drůbeže.
Výstava ve Vyškově představila širokou škálu plemen drůbeže. Podívejte se

Jste spokojený s tím, kdo nyní ochotníky povede?

Ano, jsem velice rád. Nejen proto, že se jedná o mého syna, ale hlavně protože to dělá se zájmem a podle mě to dělá dobře.

Plánujete se souborem spolupráci?

Režisér mne oslovil, abych se v nastávající inscenaci ujal menší role. Spolupráci jsem tedy slíbil, avšak už to není, co to bývalo. Ve svém věku začínám mít problém s textem a pamětí.

Drnovičtí ochotníciDrnovičtí ochotníciZdroj: poskytla Barbora Dvořáková

Co byste souboru popřál do budoucna?

Souboru bych popřál, aby jim to vydrželo, protože kdo jednou vstoupí na jeviště, tak se toho většinou chytne a má zájem o další práci. Je to práce, která vyžaduje hodně času, avšak odměnou je potlesk nadšených diváků.

Po šestileté pauze se Jiří Dvořák rozhodl obnovit místní tradici. Do rolí obsadil zkušené ochotníky, ale i docela nové tváře. Zeptala jsem se ho na jeho cestu od herectví k režii, ale i na inscenaci, kterou aktuálně připravuje.

Louky poseté bílými květy. Rakovecké údolí láká na jedinečnou podívanou
Louky poseté bílými květy. Rakovecké údolí láká na jedinečnou podívanou

Jak dlouho se věnujete ochotnické činnosti?

Ochotnické divadlo má v Drnovicích předlouhou historii, ke které neodmyslitelně patří moji rodiče, kteří se věnovali ochotničení od mladistvých let. No a jak už to bývá, když mě v dětství neměl kdo hlídat, tak mě tahali po zkouškách i představeních. Musím přiznat, že jsem byl tehdy rád. Mým dětským hřištěm byl kulturní dům, kde jsem znal všechna zákoutí od sklepa až po střechu. Znal jsem zpaměti repliky všech herců, kteří se na jevišti střídali.

Poprvé mě rodiče zapojili do ochotnického „angažmá“ v pěti letech. Což již bude třiačtyřicet let. Ještě párkrát jsem dostal několik dětských „štěků“ v dospěláckých hrách. V letech 1988 a 89 se rodiče rozhodli, že chtějí raději pracovat s dětmi. A světe div se, dvakrát jsem dostal hlavní roli v pohádkách.

V roce 2008 jsem byl iniciátorem obnovy místního divadla. Oslovil jsem totiž rodiče a požádal je, aby se vrátili k radostem i strastem ochotničení.

Vrátím-li se k podstatě otázky, musím odpovědět, že, ač mlád, patřím k služebně nejstarším ochotníkům v Drnovicích.

Osobní návěs NO80
Z Vysokého Mýta po veteránské akce. Přečtěte si příběh osobního návěsu NO 80

Co vás přimělo k vedení souboru? Proč jste se rozhodl převzít jeho vedení po pauze, kterou způsobil požár kulturního domu a následná pandemie?

Zde se musíme vrátit do roku 2009. Hned následující rok po obnově divadla, kdy jsme za sebou měli již dvě operetní klasiky, jsem si usmyslel, že jsem již dostatečně vyzrálý (myšleno v nadsázce), abych zvládl režírovat vlastní kus. Každý správný „herec“ musí být exhibicionista, já se rozhodl, že chci exhibovat po svém. S menším kolektivem jsme nastudovali poněkud dětinskou komedii, se kterou jsme obráželi štace po kraji. Dokonce jsme se účastnili i divadelní přehlídky, a nelze říct, že neúspěšně.

Následovala další komedie v pětičlenném obsazení. Souběžně jsme pod vedením mým a mé kamarádky Niny stačili nacvičit další tři představení s dětmi, a zároveň hrát tzv. „velké divadlo“, kterému se nadále trpělivě věnovali rodiče.

Před osmi lety jsem se rozhodl, že ti moji ochotníci jsou již natolik zkušení, abych vytáhnul těžkou hru, která ležela v šuplíku devět let, a pustili jsme se do toho. Hororově detektivní komedie Hrobka s vyhlídkou, byla posledním představením pod mým vedením.

Nyní se vracím k takzvané režii, protože jsem o to byl požádán. Zároveň to vyžaduje příležitost oslav 920 let mé drahé obce.

Možná se cítím jako převozník, který převzal veslo po otci, a měl by ho v budoucnu předat dalším. Jsem rád, že ho budu mít komu předat, protože i ty děti, které jsem kdysi do divadla zasvětil, už by rády exhibovaly podle sebe.

OBRAZEM: Tygr, krokodýl i klokan. Děti si ve Vyškově užily karneval
OBRAZEM: Tygr, krokodýl i klokan. Děti si ve Vyškově užily karneval

Jakou inscenaci momentálně připravujete a kdy plánujete její premiéru?

Navazujeme na tu ponurou komedii, kterou jsme představili v roce 2016. Tentokráte se znovu dostaneme do hrobky, a bude to tanečním krokem.

Premiéra je plánovaná na 13.dubna, dvě reprízy budou následovat po týdnu - 20. a 28. dubna. Vstupenky budou v předprodeji v hospodě u Kumrů či na portálu Ticketstream.cz. Výtěžek z jednoho představení věnujeme MÍŠOVI NA NOVÉ AUTO. Většina Drnováků asi ví, kdo neví www.donio.cz/misapotrebujenoveauto (odkaz na dobročinnou sbírku).

Na co se tedy mohou diváci těšit?

V jedné hře se potkají tři generace drnovických ochotníků. Na herce si zde hraje rozmanitá skupina lidí. Farář, účetní, důchodce, student i matrikářka.

Diváci se mohou těšit na výsledek tvrdé práce několika „bláznů“, kteří budou exhibovat, aby pobavili pár svých kamarádů, příbuzných, spoluobčanů, ale i náhodných příchozích.

V minulých letech sklízeli ochotníci velký úspěch a diváci nejednou zaplnili celý sál kulturního domu. Jak tomu bude tento rok? Vrátí se věrní diváci? Sklidí ochotníci zasloužené ovace?