Nejlépe to bylo poznat při rozdávání roušek, které zajistilo vedení obce. Lidé, kteří si pro roušky přišli, se hned ptali po sousedech i příbuzných, kteří ve Vážanech nad Litavou žijí, zda už roušky mají či jim je rovnou brali a předávali.

Mezitím už řada šikovných žen z naší obce začala šít doma. Zdravotní sestry, asistentka, vědkyně na rodičovské dovolené či dělnice v továrně. Ty všechny a jistě i mnoho dalších zasedly doma ke svým šicím strojům či jen tak s jehlou a nití a pustily se do výroby ochrany úst a nosu.

Obec Vážany nad Litavou je zajištěna i po stránce potravin, drogerie a dalšího nezbytného zboží.

POMOC STARŠÍM

Obchod pana Kundery je velmi dobře zásobený a nabízí i rozvoz „do domu“ seniorům či nemohoucím. Nabídku těchto služeb rozšiřuje i Obecní hospoda, jejíž nájemci manželé Střelcovi ihned pohotově zareagovali na nařízení vlády. Otevřeli „obslužné okénko“ a na přání jsou navíc schopni cokoliv z hospodského sortimentu dovézt i domů.

Věřím, že vše šťastně přečkáme a tyto mimořádné okolnosti nejen že prověří naši soudržnost a solidárnost, ale přimějí nás k přehodnocení našich životů a přístupů k nim.

Ráda bych poděkovala vedení obce ve Vážanech nad Litavou a Soni Žampachové, Haně Urbanové. Dále pak manželům Střelcovým, Martině Ruské, Ivetě Nakládalové, Ivaně Vykoukalové, manželům Kunderovým, bratrům Zborovským, Veronice Nezhybové a vůbec všem aktivním a solidárním občanům Vážan nad Litavou.

Pokud jsme na někoho zapomněla, tak se omlouvám.

Děkuji. Spolu to zvládneme!

Alena Stříbrná