Cílem Národního týdne trénování paměti je přesvědčit nejen seniorskou populaci, že si dobře pamatuje, když jí někdo poradí, jak na to. Trénování paměti je jedním ze způsobů udržování duševní svěžesti a samostatnosti během postupujícího věku. Udržuje mozek činorodým, a zároveň se stává pilířem budování náhradních, alternativních strategií při řešení problémů čili aktivní kognitivní rezervy.

Trénování paměti je jedním ze způsobů udržování duševní svěžesti a samostatnosti během postupujícího věku. Představuje určitou kognitivní zátěž, která udržuje mozek činorodým, a zároveň buduje náhradní, alternativní strategie při řešení problémů čili aktivní kognitivní rezervy. Při aktivním přístupu jedince ke kognitivnímu cvičení lze předpokládat kompenzaci přirozeného úbytku duševní flexibility.

„Virus SARS-CoV-2 má podle nejnovějších studií negativní dopad také na mozek. Nemoc COVID-19 je z hlediska paměti riziková a nerozlišuje věk pacienta. Může lidské vnímání zasáhnout jednak krátkodobě (v podobě deliria), jednak může vyvolat dlouhodobé změny v paměti, vnímání a schopnosti udržet pozornost. Zvyšuje také riziko demence a výskytu Alzheimerovy nemoci během stárnutí.“  (neuroložka Natalie C. Tronson, University of Michigan)

Mnoho pacientů dlouhou dobu po vyléčení z Covidu nahlásilo takzvanou mozkovou mlhu (brain fog). Mozková mlha je souhrnný název pro poruchy jako ztráta soustředění, paměti, nejasnost myšlenek a podobně.

Ovšem i lidé, kteří se Covidem nenakazili, trpí protiepidemickými opatřeními. Omezení sociálních kontaktů, nebo naopak uzavření celé rodiny na dlouhé týdny v malém prostoru, strach o sebe, své blízké, ztráta zaměstnání apod. To jsou stresory, které působí na naši psychiku a tudíž také na kognitivní funkce (paměť, pozornost, koncentrace, rychlost zpracování informací, pohotovost, řeč, schopnost vyjadřování a porozumění, prostorová orientace).

V semináři, který pořádá Knihovna Karla Dvořáčka on-line na svém facebookovém profilu, Vám poradíme, jak této situaci čelit jednoduchými cvičeními.

ZDEŇKA ADLEROVÁ