Po úvodních rozbíhacích dvou kolečkách proběhla společná rozcvička, tentokrát trochu netradiční se špejlemi, a potom následovalo rozdělení na tři skupiny. Zhruba po 20 minutách se rodiče se svými dětmi vystřídali na třech stanovištích: běh 60 metrů, skoky, hody. Nakonec je čekala závěrečná třístovka, kde jsme rozdělili zvlášť děti a rodiče.

Stanoviště 60 metrů: Nejprve se konala běžecká abeceda a rozcvičení. Všichni absolvovali běh třikrát. Nejprve běželi rodiče pozpátku, v druhém běhu do půlky tratě skákali v pytli a druhou část běželi. V posledním třetím běhu neměli rodiče vůbec žádné omezení. Děti pokaždé běžely naplno bez jakéhokoliv omezení. Běhy to byly chvilkami až profesionální, nejrychlejší tatínek měl čas 7,9 s a v průměru se rodiče pohybovali okolo 9,2 s. Ovšem jejich děti je nešetřily a časy měly v rozmezí 8,7 až 10,5 s. To jsou úžasné výsledky.

Stanoviště skoky: Díky počasí se mohl uskutečnit skok do písku. Rodiče – hlavně tatínci – skákali s nadšením, vrátili se do dětských let a chvíli to vypadalo, že je z písku nedostaneme. Děti skákaly s rozběhem, rodiče z místa. Děti nám vysloveně létaly a dosahovaly délky 2,8 a 3,5 metru. Rodiče z místa skákali velmi podobně. Protože nadšení bylo obrovské, tak si rodiče zkoušeli mimo závody skok s rozběhem, a to někteří tatínci skočili… Opět se nám potvrdilo, že děti jsou velmi motivované a touha porazit rodiče je vybičovala k úžasným výkonům.

Stanoviště hody: Po úvodním rozcvičení a osahání si různých typů míčku, oštěpů a podobně se začalo měřit naostro. Rodiče házeli z kleku a děti bez omezení. I když jsme si mysleli, že tento hendikep rodičům trochu znemožní přehazovat svoje děti, tak se opět potvrdilo, že soutěživost v nás zůstává celý život a je jedno, jestli je to vaše vlastní dítě nebo cizí soupeř. Děti házely, vylepšily svoje rekordy, míče létaly do velké vzdálenosti 18 až 25 metrů. Rodiče v kleku házeli okolo 20 až 30 metrů.

Vyškovští orlíci mají za sebou prázdninové příměstské soustředění, jehož téma bylo Na skok do minulosti.
Soustředění vyškovských orlíků: modré a červené trenýrky i plynové masky

Závěrečná třístovka byla jen třešinkou na dortu. Děti fandily rodičům a v druhém běhu rodiče dětem. Atmosféra byla jako na nějakém šampionátu, každé dítko chtělo, aby jeho mamka/taťka vyhrál. Nejrychlejší tatínek zvládl 300 metrů za 00:38,72 a nejrychlejší dítko mělo také skvělý čas 00:46,75.

Než jsme vyhodnotili výsledky, tak jsme nachystali pro rodiče a děti lehké občerstvení a zahráli si společně hry.

Během vyhlašování byla vidět nervozita, kdo bude a nebude oceněn. Vyhlašovali jsme kategorii běh na 60 metrů, hody a skok do dálky každou zvlášť (první tři nejlepší) a potom hlavní první tři místa – souhrn všech tří disciplín. Ti, co nebyli na “bedně”, tak dostali cenu útěchy.

Všichni dostali drobné ceny od našich sponzorů – tímto moc děkujeme partnerům projektu Atletika pro rodinu. Myšlenka tohoto projektu zapojit celé rodiny, to, že si rodiče zkusí, jak makají jejich děti, je naprosto skvělá. Že trénink není pouze “zábava”, ale i dřina, rodiče často zapomínají a je dobré jim to připomenout.

Další poděkování patří rodičům, jejich odhodlání a nadšení bylo inspirativní nejen pro jejich děti, ale i pro nás trenéry. Velmi si vážíme toho, že překonali svůj ostych i možná strach a šli do toho s námi. Také mockrát děkuji svým spolutrenérkám Kačce a Aničce - jste báječné a moc mě to s vámi baví. Vážím si vaší pomoci a spolupráce. Také všem, co nám pomohli během tréninků i závodů (Julinka, Magda, Anežka, Kryštof, Lucinka).

Romana Měřínská