A jaké zajímavé velikonoční rekordy se podařilo v minulých letech vytvořit? Připomeňme si některé z těch nej. Devět set čtyřicet žáků pelhřimovských základních škol sestavilo na ploše pelhřimovského Masarykova náměstí dle předlohy připravené Věrou Vackovou, učitelkou výtvarného oboru ZUŠ Pelhřimov, mozaiku velikonoční kraslice o rozměrech 25 × 11 metrů. Pět barev kraslice bylo vytvořeno různobarevnými tričky. V červené barvě nastoupilo 232 žáků ZŠ Krásovy domky, žlutou si obléklo 216 žáků ZŠ Komenského, černou barvu zvolilo 244 žáků ZŠ Na Pražské, modrá patřila 190 žákům ZŠ Osvobození a bílá 58 žákům Základní školy praktické a speciální. Rekordu bylo dosaženo ve středu 12. dubna 2006 v Pelhřimově – městě rekordů. Vznikla tak největší mozaika velikonoční kraslice vytvořená dětmi. 

Nejdelší pomlázku z kovových špon vytvořil Jaroslav Vichr z Pelhřimova. Poté, co vysoustružil 8 dostatečně dlouhých kovových špon, upletl z nich neobvyklou velikonoční pomlázku. Ta je dlouhá 128 cm, její tloušťka je shodná na začátku i na konci výrobku. Pletení pomlázky proběhlo tradičním způsobem. Pomlázku z kovu autor o Velikonocích 2020 věnoval jako exponát do expozice Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově.

Nejdelší naplétanou pomlázku ze 16 prutů zvládli udělat ministranti a jejich pomocníci ze Strážnice. Jejíž konečná délka činila 50,78 metrů. Na naplétání bylo použito celkem 1 153 proutků. Na výrobě pomlázky pracovali její autoři se svými pomocníky celkem 19 hodin čistého času (od pátku do neděle před Velikonocemi). Na Velikonoční pondělí 2019 ji pak použili i na koledě. Pomlázku, kterou zaregistrovala Agentura Dobrý den v sobotu 27. dubna 2019 ve Strážnici, se zapsala do České knihy rekordů. Podařilo se také naplést nejdelší pomlázku z osmi prutů. Obec Biskupice uspořádala akci Velikonoční dílny, v rámci které Ladislav Šumbera završil pletení obří osmipramenné velikonoční pomlázky, jež dosáhla délky 101 metrů. Její výroba trvala 21,5 hodiny čistého času. Použito bylo přes osm set vrbových proutků o hmotnosti 200 kilogramů.

Dětský tábor A JE TO v čele se Silvií Šeděnkovou, Lenkou Anežkovou a za podpory městského obvodu Slezská Ostrava uspořádal akci Heřmanický vajcovník, v rámci které bylo na jeden strom navěšeno 31 324 velikonočních kraslic (vyfouknutých vajec ozdobených různými výtvarnými technikami). Shromažďování kraslic trvalo téměř dva roky a podíleli se na něm občané Heřmanic, místní SDH, městský úřad, mateřské školy (Požární, Chrustova) a členové pořádajícího spolku. Kraslice byly věšeny na strom svázané po dvojicích za pomoci žebříků, lezeckého vybavení i vysokozdvižné plošiny. Velikonoční strom, kde viselo nejvíce kraslic, zaregistrovala Agentura Dobrý den na Boží hod velikonoční 21. dubna 2019 v Ostravě a zapsal se do České knihy rekordů. 

Nejvíce červených kraslic viselo na magnólii v Kutné hoře v roce 2019. Za rekordem stojí základní škola Žižkov, Kutná Hora. Žáci, pracovníci a přátelé školy včetně rodičů dětí během necelých dvou měsíců shromažďovali vyfouknutá vajíčka, která byla následně ve škole obarvena na červeno a navléknuta na žluté a oranžové stužky do svazků po 10 kusech. Těmi pak tři desítky deváťáků během 31 minut ozdobily magnolii, strom stojící v areálu školy, na níž takto bylo zavěšeno 3741 červených kraslic.

Jaroslava Holinová z Libiše vlastní sbírku 368 forem na velikonoční beránky. Sbírka obsahuje následující druhy forem: 303 keramických a kameninových, 11 plechových, 10 hliníkových a 2 litinové (určeny k pečení), 5 sádrových (slouží k tvarování marcipánu s piškotem), 3 plechové na tvarování čokolády a 34 dřevěných (slouží k tvarování másla a sýra). Všechny formy ve sbírce jsou funkční, původem z různých koutů České republiky a Evropy. Nejstarší kus ve sbírce pochází z období kolem roku 1800. Největší sbírka forem na velikonoční beránky byla zaregistrována do České databanky rekordů dne 21. března 2018 v rámci velikonoční tiskové konference v Muzeu rekordů a kuriozit Pelhřimov.

Další rekordy najdete na https://www.dobryden.cz/rekordy/zvyky-tradice/velikonocni-rekordy

Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov