Na Vlnobraní bylo možné si nejen prohlédnout, ale i vyzkoušet různé fáze a procesy zpracování ovčí vlny. Nechyběla ukázka práce na kolovrátku, ruční tkalcovský stav ani přírodní barvení příze. Hlavně pro děti byla připravena možnost vyrobit si malý suvenýr za pomoci suchého nebo mokrého plstění či utkat si vlastní náramek na hřebenovém stávku.

Spolek Teuta Ganna, který akci ve spolupráci se Zoo parkem Vyškov zajišťoval, se zabývá primárně popularizací keltské kultury na Vyškovsku, ale i rekonstrukcí historických řemesel. Není proto divu, že k vidění byla i spousta archaických technik a nástrojů, které se používaly ke zpracování vlny v pravěku.

Kdysi funkční tovární hala plná tkacích strojů se postupně proměnila v kapradinovou džungli.
Tkalcovské stroje utichly uprostřed rozdělané práce a zarostly mechem

Návštěvníci, kteří do areálu Hanáckého statku během akce zavítali, si mohli nejprve prohlédnout, jak vypadá čerstvě střižené ovčí rouno a porovnat ho s vypranou vlnou, kterou je dále potřeba vyčesat, což si mohli i sami vyzkoušet. K tomuto účelu zde byly vystaveny různé nástroje, od pravěkých kramplí, přes ty soudobé až po bubnovou česačku vlny, kterou si oblíbily zejména děti.

Další zastávkou na cestě vlny bylo spřádání. Tu si mohli návštěvníci opět porovnat prastarou techniku spřádání vlny na vřetánku s předením na kolovrátku, které přetrvalo až do současnosti. Práci na kolovrátku předváděla Ivana Lefnerová, jejíž krásné výrobky bylo možno na místě zakoupit pod její vlastní značkou.

Přírodní upředená vlna dále putovala do jedné z barvících lázní. Během akce se barvilo pomocí cibulových slupek na oranžovo, mořeny barvířské na červeno, bezových listů na zeleno a bezinkami na fialovo. K nahlédnutí však byl i vzorník s celou škálou dalších barev, které se dají pomocí rozličných rostlin vykouzlit.

Cesta vlny končila představením několika tkalcovských technik. K vidění byla ukázka tkaní na karetkových destičkách, což je technika, kterou lze vytvořit pásky rozmanitých, často i velmi složitých vzorů, na jednodušším hřebenovém stávku i pravěkém vertikálním stavu. Na soudobém horizontálním stavu pak své umění prezentoval Rudolf Kocar, zakladatel tkalcovny Textil postaru.

Lada Hrochová