Kromě prostorného altánu s krbem zde před několika lety postaveného na náklady Lesů České republiky a tabuli informací o historii zdejší zaniklé obce poutají pozornost návštěvníků především zde rostoucí výjimečné tři smrky. Rostou víceméně jako solitéry, jsou impozantní, vysoké, mohutné a jsou proto také proto zařazeny do seznamu významných stromů Jihomoravského kraje.

Z historických záznamů vyplývá, že tyto smrky zde v sedmdesátých letech devatenáctého století nechal vysadit někdejší vlastník račického panství baron Karel Bedřich Palm. Je pravděpodobné, že byly součástí početnější výsadby, protože v této době se smrk pro své mnohostranné hospodářské využití plošně vysazoval na mnohých lesních majetcích. V průběhu času zde na lesním palouku, bývalé louce, zůstaly stromy čtyři, které v příhodných podmínkách s dostatkem přístupných živin, vody a volného prostoru kolem sebe, dorostly do mimořádných rozměrů.

Když jeden z těchto smrkových velikánů byl před časem zasažen bleskem a uschl, jeho torzo zde setrvávalo ještě několik dalších let. V místě tak zbyly pouze smrky tři a pod názvem „U tří smrků“ byla lokalita pojmenována i v turistických mapách. Každý z těchto tří zde nadále rostoucích mohutných smrků má poněkud odlišný tvar své koruny. Společnou vlastností pro ně však je mimořádná výška dosahující osmatřiceti metrů a obvod kmene pohybující se v rozmezí 345 až 425 centimetrů. To všechno však již bylo a v dalších letech bohužel již nebude.

Jeden ze zde rostoucích smrků, pojmenovaný „Pohádkový smrk“, typický svými několika vrcholky a rozložitou korunou, bohužel nepřežil dlouhotrvající sucha v minulém kalendářním roce a vitálně oslaben podlehl náletu kalamitního škůdce kůrovce smrkového. V současnosti je z tohoto někdy nádherného smrkového jedince jen depresivně působící stojící mohutná souš. Suchu a kůrovci podléhá i sousední, neméně mohutný a zajímavý smrk, který je v současnosti již z horní poloviny proschlý a je otázkou, zda se letošního jara alespoň v dolní třetině své výšky nově zazelená novými přírůstky, nebo již na svůj další život rezignoval. Přežívá tak třetí, od svých dvou druhů poněkud vzdálenější smrkový jedinec s nádhernou válcovitou korunou. Přežije? Když ano, na jak dlouho?

S ohledem na estetickou a historickou výjimečnost lokality a impozantnost zde donedávna rostoucím třem smrkům je vhodné jim vzdát úctu. Nejen proto, že se dožily vysokého věku, udělaly radost mnoha turistům a dětem, posloužily i jako zajímavá kulisa ve filmových pohádkách, a tak dále, ale také proto, že umírají jako stromoví velikáni ve stoje.

Vladimír Foltánek