Dralo se odpoledne i večer. Na větším delším stole, obvykle v kuchyni, byl postavený velký hrnec s peřím. Ten byl zatížen těžším předmětem, aby peří z hrnce při vytahování nelétalo. Ženy si nabíraly do hrstí peří z hrnce, seděly kolem stolu a dralo se. Tzn. ruční oškubání praporů (strhávání od shora dolů) z ostnů husího peří. Každé pírko se dralo zvlášť. Ostny (stonky) házely ženy na zem. Ty se pak spálily, případně ještě nějak použily. Z dlouhých per a brků se udělaly peroutky na ometání pavučin a z menších per se splétaly mašlovačky (pírka).

Po každé "drací směně" se stůl uklidil a hospodyní toho domu dala dračkám malé pohoštění (čaj, káva a sladké pečivo, doma upečené). Draček bývalo do deseti. Při draní se hodně povídalo, sedralo se nejen peří, ale i trochu události ve vesnici. Až bylo všechno peří v domě sedráno, konala se na závěr tzv. dodýrka. To bylo větší pohoštění žen (draček), které na draní chodily. Bývalo i masité jídlo, cukroví, koláčky a něco ostrého na pití. A mnohdy přišel na řadu i zpěv. Jakmile draní v jednom domě skončilo, začalo draní v dalším domě. Často probíhalo souběžně v několika domech, aby se draní stihlo.

Tradice draní peří už vymizela. Husy ve dvorech, u potoků, na návsích už mají svoje dávno "odkejháno".

Za hezkou vzpomínku a připomenutí tradic děkujeme Libuši Filípkové.

| Video: Youtube

(video: Anna Grossmannova)